Životní prostředí a změna klimatu

Na podzim roku 2014 byly ve struktuře Evropského parlamentu (EP) schváleny tzv. Interparlamentní skupiny (EP Intergroups), které usnadňují debatu v oblastech, o nichž parlament rozhoduje. Jednou z nich je skupina pro změnu klimatu, biodiverzitu a udržitelný rozvoj, která je platformou pro diskusi k tématům souvisejícím s vlivem životního prostředí na společnost a naopak.

Skupina s pomocí odborníků usiluje, aby se rozhodnutí přijatá EP zakládala na expertním vědeckém základu. Jejím předsedou je český euro-poslanec Pavel Poc, který v EP působí již od roku 2009. V rozhovoru se vyjadřuje k prioritám, vlastní motivaci věnovat se životnímu prostředí či možnostem, jak věda a výzkum napomáhají politickému rozhodování.

Foto: Archiv Pavla Poce

Jaká jsou nejčastěji diskutovaná témata související se změnou klimatu, biodiverzitou a udržitelným rozvojem? V čem je EU z hlediska vlivu na životní prostředí „neudržitelná“?
Po ustavení intergroups se nacházíme na začátku; formulujeme program, scházejí se pracovní skupiny. Je zřejmé, že letos bude vzhledem ke konferenci o klimatu COP 21 v Paříži klíčovým tématem klimatická změna a její vliv na společnost (řešit se budou témata od biodiverzity až po energetiku). EU je jediný útvar na světě, který má k udržitelnosti alespoň nakročeno; jenže tu nejsme sami a musíme zbývající země, zejména velké „hráče“, přesvědčit, že je třeba se „vzpamatovat“. Také Čína a v menší míře i USA již reagují v některých aspektech pozitivně. Klimatická konference v Paříži je ovšem poslední nadějí; pokud nedojde k dohodě o opatřeních k možnému zmírnění klimatické změny, na další konferenci se budeme bavit už jen o adaptaci na ni.

Která témata zdůrazňujete a prosazujete? Diskutujete i s aktéry z České republiky?
Mnou navržená témata vycházejí z diskusí s českými odborníky. V tomto volebním období mi jde především o endokrinní disruptory. Na základě práce na tématu rakoviny tlustého střeva jsem dospěl k názoru, že právě zvyšující se expozice těmto látkám může být jednou z příčin epidemie rakoviny v Evropě. Je proto nutné nastavit regulaci nejen zjevných jedů a karcinogenů, ale i skrytých zabijáků. Bez toho nemá diskuse o bezpečnosti potravin smysl. Obdobně práce na legislativě týkající se invazních nepůvodních druhů mne přivedla k zájmu o epidemiologická rizika vyplývající z klimatických změn a následné změny v biogeografii vektorů patogenů. Sice jde o téma na rozhraní životního prostředí a bezpečnosti, ale neméně důležité.
České prostředí nasazuje EU často psí hlavu, místo aby přispělo ke společnému úspěchu. V EP jsou odborné znalosti výhodou, kterou se každý snaží co nejvíce uplatnit. V minulosti se mi podařilo například propojit kolegy z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně s iniciativou Evropské komise Cancer Control Joint Action (CANCON), která bojuje za snížení výskytu rakoviny v EU. Úspěchem je také výstava k 20 letům školního jaderného reaktoru Vrabec, která se objevila v EP.

Jaké strategické oblasti výzkumu je z pohledu EP třeba rozvíjet v souvislosti s bojem proti změně klimatu, zachováním biodiverzity a podporou udržitelného rozvoje? Jak může akademická sféra přispět k přípravě strategií a politik na evropské úrovni?
Termín „boj proti změně klimatu“ nemám rád; jde o politické klišé a může způsobovat autocenzurní slepotu. Změna klimatu prostě existuje, děje se a akceleruje. Za strategické oblasti výzkumu pokládám ty, které umožní lidstvu adaptaci na změněné podmínky; nové zemědělství, nová energetika, vyšší bezpečnost infrastruktury, medicína – to vše rozhodne o naší další existenci.
V současnosti však bohužel někteří vědci dokážou v žoldu korporací předložit odborné studie, které dokazují nebo vyvracejí cokoli. A neexistuje nikdo, kdo by s tím bojoval. Akademická sféra by tedy měla především sjednotit svůj hlas a dát najevo, co je a co není věda. Bez pravdivých vstupních informací může být výsledek sebelepšího a sebečestnějšího rozhodovacího procesu nesprávný.
Když řekneme A, musíme dodat B, které je v tomto případě spjato s investicemi. Nesouhlasím s aktuálním stavem, kdy se má 2,7 miliardy eur přelévat z vědeckého programu Horizon2020 do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Dávat přednost betonu před lidskými zdroji je nešťastné.

MICHAELA VLKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,
Technologické centrum AV ČR