Česky
V Národním domě na pražských Vinohradech se 12. prosince 2013 konalo XLIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR. Delegáti a pozvaní hosté se mj. seznámili se zprávou o činnosti Akademické rady za období od XLII. zasedání Akademického sněmu, s aktuálními informacemi o přípravě pravidelného hodnocení pracovišť AV ČR a jejich vědeckých útvarů v roce 2015, se zprávou o ekonomické situaci Akademie věd a rovněž s návrhem jejího rozpočtu pro nadcházející rok 2014.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Jednání v Majakovského sále se mezi jinými zúčastnili čestný předseda AV ČR prof. Rudolf Zahradník, ministr školství, mládeže a tělovýchovy prof. Dalibor Štys, předseda Senátu PČR Milan Štěch, hlavní vědecký poradce předsedy vlády prof. Rudolf Haňka, rektor Univerzity Karlovy prof. Václav Hampl, předseda Učené společnosti ČR prof. Petr Pokorný, předsedkyně Technologické agentury ČR Ing. Rút Bízková, zakladatel České konference rektorů prof. Martin Černohorský, předseda Rady vědeckých společností doc. Lubomír Hrouda, předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Marcel Chládek, prezident Asociace výzkumných organizací Ing. Libor Kraus, předseda odborového svazu pracovníků vědy a výzkumu dr. Pavel Konečný. Zúčastnilo se jej 186 z 238 členů (80 %) a 54 hostů.
Po schválení programu zasedání Akademického sněmu vystoupil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš s bilančním projevem. V krátkosti shrňme, že prof. Drahoš nejprve vyslovil několik poznámek ke stávající situaci v české vědě a výzkumu, a to především v kontextu nedomyšlené implementace reformy VaVaI z roku 2008. Dále zmínil, že dvacetiletí AV ČR (k výročí viz AB 12/2013) prokázalo, že jde o excelentní instituci neuniverzitního typu, které patří nezpochybnitelné místo v systému vědy a vzdělávání současné české společnosti. Další směřování AV ČR však podmiňují dva předpoklady: vytvoření a přijetí nové koncepce jejího vnitřního rozvoje – Strategie rozvoje AV ČR – a uvědomění, že kvalitní věda předpokládá odpovídající finanční podporu. Výdaje na vědu a výzkum ovšem v posledních letech stagnují ve výši okolo 26 miliard korun ročně – Akademie z této částky čerpá zhruba 4,6 miliardy korun.
V hlavní části projevu se prof. Drahoš podrobněji zaměřil na již zmíněnou Strategii rozvoje AV ČR. Jejím cílem je zvýšit kvalitu a efektivitu vědecké práce, a to především využitím synergie výzkumných kapacit v klíčových směrech výzkumu a posílením flexibility pracovišť AV ČR jako celku, a tak lépe a pružněji reagovat na vývoj vědy a konkrétní problémy života české společnosti. V této souvislosti bude rovněž důležité, aby naše nejvýkonnější badatelská instituce byla schopna své směřování adekvátně vysvětlovat nejen politické garnituře, ale i veřejnosti.
S projevy na Akademickém sněmu dále vystoupili mj. předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, ministr školství prof. Dalibor Štys či hlavní vědecký poradce předsedy vlády prof. Rudolf Haňka.
Předseda Senátu Milan Štěch zdůraznil mj. úspěšnou spolupráci mezi horní komorou PČR a AV ČR, která trvá od roku 2011. Během její existence se již konalo několik konferencí a diskusních setkání, na nichž se aktivně podílejí badatelé z akademických pracovišť.
Prof. Štys se zaměřil především na problematiku nově vybudovaných infrastruktur – v této souvislosti hovořil například o příležitostech, jichž jsme podle jeho názoru trestuhodně nevyžili. První z nich byla nerealizovaná výstavba společného kampusu pražských technických univerzit a některých ústavů Akademie věd, druhou absence projektu VaVpI z prioritní osy 1 a 2 v Českých Budějovicích, kde dlouhodobě spolupracují Jihočeská univerzita a Biologické centrum AV ČR.
K otázce dalšího rozvoje Akademie věd obrátil pozornost prof. Haňka, který ve svém projevu vysvětloval, že nemá smysl, aby AV ČR financovala ústav, který jen duplikuje činnost zbývajících pracovišť. Akademie by proto měla zvážit svoji stávající strukturu a vyvíjet se tak, aby reflektovala vývoj světové vědy. V tomto smyslu vkládá naděje do připravované strategie. Poradce premiéra ovšem nepochybuje, že AV ČR je nejvýznamnější badatelskou institucí v Česku – musí si ale uvědomit, že rozdíly mezi ní a českými univerzitami a vysokými školami se postupně zmenšují, protože věda na VŠ se zlepšuje. Zároveň navrhl, aby při Akademii vznikl multidisciplinární ústav pro výzkum neurodegenerativních onemocnění, jako jsou demence nebo Alzheimerova choroba.
LUDĚK SVOBODA