Česky
Výzkumnými infrastrukturami ve střední Evropě v kontextu přípravy programovacího období 2014–2020 a Evropských strukturálních a investičních fondů (European structural and investment funds – ESIF) se 28. listopadu 2013 zabýval kulatý stůl v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Záměrem bylo iniciovat diskusi o konkrétních otázkách a problémech souvisejících s mezinárodní dimenzí výzkumných infrastruktur a navrhnout opatření, jež by usnadnila využití potenciálu ESIF pro jejich podporu.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: Wolfgang Sandner, Jana Kolar, Petr Ventluka, Carlo Rizzuto, Jan Hrušák, Daniel Braun a Eva Brožová
Kulatého stolu se zúčastnili bývalá vrchní ředitelka slovinského Ministerstva vyššího školství, vědy a technologie dr. Jana Kolar, bývalý předseda Evropského strategického fóra pro infrastruktury výzkumu (ESFRI) prof. Carlo Rizzuto, dr. Fabio Mazzolini z CERIC, maďarský delegát ESFRI a generální ředitel Wignerova výzkumného centra pro fyziku v Budapešti dr. Peter Levai, dr. Wolfgang Sandner z ELI-DC a prof. Nicolae-Victor Zamfir z ELI-NP. Českou stranu zastupovali první náměstek ministra pro místní rozvoj Ing. Daniel Braun a náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Tomáš Hruda.
Aktéři diskutovali o budování, řízení a udržitelnosti velkých infrastruktur v souvislosti se dvěma velkými zařízeními – ELI (Extreme Light Infrastructure) a CERIC (Central European Research Infrastructure Consortium – Konsorcium pro středoevropskou výzkumnou infrastrukturu). V současnosti je klíčovým tématem především otázka udržitelnosti a zvýšení jejich excelence. ESIF nabízí finanční kapacity využitelné pro další rozvoj velkých vědeckých infrastruktur v regionech cíle Konvergence a sdílení mezinárodních zkušeností a nápadů pro jejich efektivní využití v novém programovacím období 2014–2020, což je obzvláště důležité.
Diskusi zahájil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš poděkováním dr. Janu Hrušákovi z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a prof. Rizzutovi, kteří setkání iniciovali. Vyjádřil přesvědčení, že velké výzkumné infrastruktury sehrávají v rozvoji vědecké excelence a konkurenceschopnosti zásadní úlohu a je tudíž nutné zajistit jejich udržitelnost a smysluplné využití v novém programovacím období 2014–2020. V zájmu české vědecké komunity je podle něj třeba zabezpečit dostatečné zdroje především pro pražské výzkumné instituce, které jsou ve stávajícím programovacím období znevýhodněny.
Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vysoké školství a výzkum T. Hruda v první části kulatého stolu zdůraznil, že si MŠMT uvědomuje svou odpovědnost v přípravě nového programovacího období i při zajištění udržitelnosti výzkumných infrastruktur. S předsedou AV ČR se shodl též v klíčové otázce financí pro pražské instituce a dodal, že MŠMT této problematice věnuje odpovídající pozornost. V příštím programovacím období se MŠMT zasadí i o důslednější nastavení pravidel, adekvátních monitorovacích indikátorů a transparentnosti.
V příspěvku o výzkumných infrastrukturách v Evropě, konkrétně ve středoevropském regionu, uvedl C. Rizzuto, že zde výzkum a výzkumné infrastruktury nejsou dostatečně atraktivní, a vědci proto často odcházejí do USA i dalších zemí. Zlepšit situaci by měla synergie mezi různými zdroji finančních prostředků (ESIF, prostředky rámcového programu i soukromé zdroje). Navýšení investic by zkvalitnilo výzkumné infrastruktury a v konečném důsledku i excelenci. V této souvislosti C. Rizzuto konstatoval, že kroky k naplnění tohoto cíle podnikal již jako předseda ESFRI.
J. Kolar seznámila účastníky kulatého stolu se způsobem, jak využívá finance z evropských fondů Slovinsko, a s perspektivami financování velkých výzkumných infrastruktur v budoucích letech. Zkušenosti ze Slovinska lze využít při zajištění finančních zdrojů na rozvoj lidských zdrojů, zvyšování kvality managementu a mobility špičkových badatelů z vědeckých infrastruktur. J. Kolar rovněž upozornila na význam přeshraniční spolupráce a ukotvení iniciativy CERIC v evropských i národních strategických dokumentech. V návaznosti na předchozí vystoupení představil F. Mazzolini CERIC – distribuovanou výzkumnou infrastrukturu se sídlem v italském Terstu. Členy CERIC jsou Rakousko, Chorvatsko, ČR, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovinsko; uvedené státy sdílejí své národní analytické infrastruktury k výzkumu v oblasti nanotechnologií a materiálů. Národní výzkumné infrastruktury zároveň slouží jako vstupní brána do CERIC pro vědeckou komunitu z dané země. Záměrem je nejen propojit tyto infrastruktury za účelem vytvoření efektivnější a integrovanější výzkumné činnosti a poskytování služeb mezinárodní vědecké komunitě (vzdělávací aktivity a aktivity zaměřené na spolupráci s aplikační sférou), nýbrž také v příštím programovacím období 2014–2020 zajistit finance, jež zprostředkují další rozvoj a využití CERIC. V současnosti je CERIC v závěrečné fázi; do konce roku 2013 by mělo být rozhodnuto udělení statutu ERIC (Education Resources Information Center). Českou republiku v CERIC reprezentuje Laboratoř fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Další z řečníků W. Sandner vysvětlil poslední vývoj ve výzkumné infrastruktuře ELI, která je prvním ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures) projektem v nových členských zemích EU. Prvenství ELI spočívá i v unikátním propojení financování ze strukturálních fondů (v implementační fázi do roku 2017) a příspěvků ERIC (v realizační fázi). Konkrétní zkušenosti a výzvy, jimž ELI čelí, rozdělil do tří skupin: (1) aspekty přípravné fáze – tj. rozsah a délka trvání příprav na národní úrovni či zajištění souladu s pravidly hospodářské soutěže; (2) výzvy spojené s řízením projektu – například fázování projektu do dvou programovacích období; (3) institucionální aspekty – týkají se nastavení institucionálního prostředí, například absence synchronizace operačních programů mezi zúčastněnými zeměmi. S ohledem na předpokládaný harmonogram bude nutné ke konci roku 2017 delegovat odpovědnost a řízení z národních autorit na orgány ERIC. Musí proto existovat strategie přechodu (operační, finanční a právní) mezi konstrukční a realizační fází; za tímto účelem vznikla asociace ELI Delivery Consortium AISBL, jež převezme odpovědnost za řízení projektu.
Druhá část jednání patřila novému programovacímu období 2014–2020 v České republice. S harmonogramem jeho příprav i klíčovými dokumenty seznámil účastníky první náměstek ministra pro místní rozvoj D. Braun.
V navazujícím příspěvku se poradkyně náměstka ministra školství dr. Eva Brožová zaměřila zejména na podporu oblasti vědy a výzkumu prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Pro MŠMT, v jehož gesci je tento OP, je důležité podpořit lidské zdroje ve výzkumu a vývoji (především excelentní týmy), motivovat perspektivní vědce, aby neodcházeli do zahraničí a udržet stabilitu VaV v příštím programovacím období. MŠMT se rovněž zasadí o nejvhodnější nastavení vazeb mezi ESF a ERDF, aby co nejlépe fungovala komplementarita ve financování mezi oběma zdroji.
Mgr. Petr Ventluka z Odboru výzkumu a vývoje MŠMT na závěr představil aktivity ministerstva v oblasti výzkumných infrastruktur v České republice a rovněž upozornil na jejich plánovanou evaluaci v roce 2014 – hodnocena bude unikátnost a srovnání s mezinárodní úrovní. Výsledky poslouží k aktualizaci Cestovní mapy velkých infrastruktur ČR pro výzkum, vývoj a inovace. Na základě evaluace se rovněž provede novelizace legislativy.
V diskusi uvedl zástupce z Ministerstva průmyslu a obchodu dr. Břetislav Grégr, že Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost podpoří aktivity, jež zprostředkují spolupráci mezi firmami a výzkumnými institucemi a univerzitami. Carlo Rizzuto následně zdůraznil regionální aspekt diskutované problematiky – tedy socioekonomický impakt výzkumných infrastruktur na regiony v jejich dosahu; určován je mj. tím, jak je region schopen využít příležitostí, jež výzkumná infrastruktura poskytuje. Závěry z jednání přispějí k dalšímu rozvoji a udržitelnosti stávajících i nově budovaných výzkumných center.
JAN HRUŠÁK,
VERONIKA PALEČKOVÁ,
LUCIE RADOVÁ,
MARIE VOSEČKOVÁ,
Kancelář Akademie věd ČR