Dizertační práce se věnuje rozvíjení sebereflexe učitelů a studentů učitelství jako jedné z cest, která vede k prohlubování didaktických znalostí obsahu. Nejdříve jsou vymezeny obsahy pojmů, které patří mezi východiska práce (kompetence učitele, didaktické znalosti učitele, reflexe, sebereflexe, kolektivní reflexe). Protože experimenty byly prováděny v prostředí zlomků, ve východiscích práce jsou zmíněny i otázky spojené s interpretacemi a reprezentacemi zlomků a některé příčiny problémů se zlomky. Prvním cílem zkoumání bylo sledovat úroveň reflexí učitelů. Druhým cílem bylo na základě těchto zjištění hledat cesty, které umožní rozvíjení reflexí. Při sledování a rozvíjení reflexí byla jako hlavní metoda používána kolektivní reflexe videozáznamu z hodiny. Současně s tím byly používány i další metody (pozorování, skupinové interview). Analýza materiálů získaných z experimentů (práce studentů, výpovědi studentů, osobní poznámky z průběhu experimentů apod.) vycházela z metody zakotvené teorie. Průběh kolektivních reflexí byl v průběhu výzkumu modifikován, aby se ukázalo, za jakých podmínek při provádění kolektivní reflexe videozáznamu se u jejich účastníků objeví jevy, ukazující na vědomou sebereflexi vlastní činnosti...
