Semena orchidejí jsou jedna z nejmenších na světě a obsahují pouze nediferencované embryo. To, co z nich vyrůstá, je naprosto jedinečné. Vzniklý útvar se nazývá protokorm a látky potřebné pro svůj růst si nedokáže obstarat bez cizí pomoci. V přírodě mu pomáhají symbiotické houby, ale celý proces je obvykle ukrytý v půdě či v mechu. V umělých podmínkách se houby nejčastěji nahrazují živným roztokem v prostředí laboratorních kultur in vitro.
Použitá a citovaná literatura:
Uvedena v samostatném souboru níže pod obrazovou galerií
Orchid seeds are some of the smallest in the world, and they contain only an undifferentiated embryo. When germinating, they produce an absolutely unique structure called protocorm. This structure is unable to individually obtain all compounds which are necessary for its growth. In nature, specific symbiotic fungi help young orchids to grow. Under artificial conditions, fungi are usually substituted by nutritive medium in laboratory in vitro cultures.
-
Kvetoucí smrkovník plazivý (Goodyera repens). Zatímco mladé semenáče jsou plně závislé na uhlíku od mykorhizních hub (mykoheterotrofie), dospělé rostliny předávají uhlík zpět mykorhizním houbám. Tento drobný druh je v České republice kriticky ohrožený. Foto J. Ponert
-
Různá stadia klíčení semen americké orchideje Duckeella alticola. Vlevo nevyklíčené semeno. Uprostřed klíčící semeno, jehož zvětšující se embryo protrhlo osemení. Vpravo vyklíčené semeno, ze kterého vyrůstá protokorm s prvními vlásky (rhizoidy). Foto J. Ponert
-
Čtyři měsíce starý protokorm evropského zástupce rodu prstnatec (Dactylorhiza sp.) pokrytý vlásky. Na apikálním konci (vpravo) je patrný růstový vrchol se založeným meristémem prýtu. Foto J. Ponert
-
Klíčící semeno americké epifytické orchideje Erycina pusilla. Při klíčení dojde ke zvětšování embrya, které protrhne osemení. Na apikálním konci (vpravo) je patrná špička zakládajícího se růstového vrcholu prýtu. V pozadí nevyklíčené semeno. Umělé barvy fluorescenčního mikroskopu. Foto J. Ponert
-
Zralé semeno kyperského tořiče Ophrys kotschyi ve fluorescenčním mikroskopu. Zeleně se zobrazuje živé embryo a červeně odumřelé osemení. Foto J. Ponert
-
Tři měsíce staré protokormy jihoevropského tořiče Ophrys bertoloniiformis pěstované in vitro v asymbiotické kultuře. Mykorhizní houba je zde nahrazena kultivačním médiem. Foto J. Ponert
-
Osmiměsíční semenáč asijské zemní orchideje střevíčníkovce Paphiopedilum purpuratum. Z protokormu (naspodu) vyrostl prýt (stonek se základy listů mířící vzhůru) a na jeho bázi se vytvořil první hnědý kořen s dlouhými rhizoidy (vlášením) mířící doleva. Pod rostlinou jsou patrná nevyklíčená semena. Foto J. Ponert
-
Orchidejí s nejrychlejším známým ontogenetickým vývojem je Erycina pusilla z tropů Střední a Jižní Ameriky. Drobný epifytický druh se vyskytuje na tenkých větvičkách a někdy dokonce přímo na listech stromů, kde dokáže vyrůst během několika měsíců, tedy dříve, než list upadne. Mezi orchidejemi ale představuje neobvyklou výjimku. Foto J. Ponert
-
Evropský vstavač osmahlý (Neotinea ustulata) je orchidejí s nejdelším známým ontogenetickým vývojem. Od výsevu semen do květu může běžně uplynout 15 let. Foto J. Ponert
-
Sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum) – příklad nezelené orchideje, která je po celý život mykoheterotrofní. Většinu života stráví pod zemí a nápadná je pouze během krátkého období kvetení. Foto J. Ponert
-
Protokormy – útvary vyrůstající ze semen – evropské terestrické orchideje běloprstky bělavé (Pseudorchis albida) po 13 měsících od výsevu s dobře patrnými rhizoidy (vlášením) a lysým apikálním pólem. V pozadí nevyklíčená semena. Rhizoidy slouží ke zlepšení kontaktu mladé orchideje s okolním prostředím. Na apikálním pólu se začíná formovat první meristém, ze kterého vyroste celé tělo rostliny. Protokormy na snímku pocházejí z umělé laboratorní kultury, kde byly mykorhizní houby nahrazeny kultivačním médiem. Foto J. Ponert