Trávy z rodů jílek (Lolium) a kostřava (Festuca) tvoří nedílnou součást řady našich ekosystémů. Pro své agronomické vlastnosti jsou hojně využívány i v pícninářství a trávníkářství. Jejich kříženci nesou vhodné vlastnosti získané od obou rodičů a v budoucnu mohou reflektovat měnící se klimatické podmínky. V článku se dozvíme o výzkumu genetické informace těchto hybridů.
Použitá a citovaná literatura:
Kopecký, D., Lukaszewski, A.J., Doležel, J. (2008). Cytogenetics of Festulolium (Festuca × Lolium hybrids). Cytogenetics and Genome Research
120: 370-383.
Kopecký, D., Studer, B. (2014). Emerging technologies advancing forage and turf grass genomics. Biotechnology Advances 32: 190 - 199.
Książczyk, T., Zwierzykowska, E., Molik, K. a kol. (2015) Genome-dependent chromosome dynamics in three successive generations of the allotetraploid Festuca pratensis × Lolium perenne hybrid. Protoplasma 252: 985-996.
Ryegrasses (Lolium sp.) and fescues (Festuca sp.) play a key role in many grass ecosystems, such as meadows and pastures. Moreover, they are widely used for forage production and as amenity grasses. The intergeneric hybrids called Festulolium possess agronomically beneficial characteristics from both parents and could reflect climatic changes in the near future. Our article delivers new insights into the genetics of these hybrids.
-
Pokusná školka F2 generace kříženců kostřavy luční (Festuca pratensis) a jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum) na pozemku Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., v Olomouci. Foto D. Kopecký
-
Květenstvím jílků je klas. Detail květu jílku vytrvalého (L. perenne). Foto D. Kopecký
-
Větvení laty u kostřavy luční, většinou není u jejích kříženců s jílky patrné. Foto D. Kopecký
-
U introgresní odrůdy ′Bečva′, vzniklé křížením jílku mnohokvětého a kostřavy luční a následným zpětným křížením F1 hybrida s jílkem, došlo téměř k úplné eliminaci kostřavové DNA (zelená barva) a obrovské převaze jílkové DNA (červená). Foto D. Kopecký
-
Cytogenetická analýza amfiploidní odrůdy ′Elmet′ pocházející z křížení jílku mnohokvětého s kostřavou luční odhalila četné výměny (vzniklé homeologními rekombinacemi) mezi genomem kostřavy (zelená barva) a jílku (červená). Foto D. Kopecký
-
Promiskuitní párování (blíže v textu) chromozomů diploidního křížence kostřavy luční (zeleně) a jílku mnohokvětého (červeně) v profázi prvního meiotického dělení. Foto D. Kopecký
-
Promiskuitní párování (blíže v textu) chromozomů diploidního křížence kostřavy luční (zeleně) a jílku mnohokvětého (červeně) v metafázi prvního meiotického dělení. Foto D. Kopecký
-
Typické místo výskytu tetraploidní kostřavy apeninské (F. apennina) ve Švýcarsku (Küblisbühlschwand). Foto D. Kopecký
-
Lokalita Le Moléson ve Švýcarsku, kde se nachází hybridní zóna diploidní kostřavy luční a tetraploidní kostřavy apeninské v nadmořské výšce 1 200 až 1 800 m. Ve výšce pod 1 200 m n. m. roste pouze kostřava luční a na místech nad 1 800 m n. m. jen k. apeninská. Foto D. Kopecký
-
Kostřava apeninská se vyskytuje do výšek přesahujících až 2 000 m n. m., jako na úbočí švýcarské hory La Para. Foto D. Kopecký