Za jedny z nejatraktiv­nějších archeologických nálezů můžeme bezesporu považovat depoty (odvozen z latinského deponere – uložit k uschování, uschovat), neboli hromadné nálezy. To jsou většinou jednorázově uložené kolekce různých předmětů z rozličných materiálů (pracovních nástrojů, šperků, zbraní, jejich zlomků a polotovarů), které naši předkové zakopávali převážně v blízkosti svých sídlišť, vodních zdrojů nebo dominantních přírodních útvarů.

Tyto soubory artefaktů, které byly někdy rituálně poškozeny, byly do země ukládány především z kultovních důvodů, jako oběti bohům v rámci různých mystických představ. Některé depoty, ve kterých se objevují výrobní nástroje, funkční nepoškozené předměty či nehotové výrobky, považují archeologové za sklady obchodníků či řemeslníků, kteří si v době nebezpečí ukrývali svůj majetek.

Mystické a tajuplné

S hromadnými nálezy se v menší či větší míře setkáváme v průběhu celého pravěku. Ovšem až s nástupem doby bronzové (2000–750 před naším letopočtem), kdy rozmach produkce bronzu nabývá svého vrcholu, se z ukládání kovových, nejčastěji měděných, bronzových a vzácně i zlatých předmětů stává civilizační fenomén. To bylo zapříčiněno úzkým propojením metalurgické výroby s kultem. Vyplývalo to z technické náročnosti výroby bronzových předmětů, spojené s těžbou rud, jejich tavbou a samotného zhotovování finálních výrobků, což vyžadovalo spoustu praktických a empirických znalostí, které nezasvěceným museli připadat jako mystické a tajuplné.

Velice často se bronzové poklady koncentrují na ústřední hradiska, které představovaly zvláštní sakrální okrsky – „posvátné hory“, na kterých se koncentrovala metalurgická výroba, a odehrávaly se zde rituály spojené s uctíváním božstev.

Ze starší doby bronzové máme nejčastěji zastoupeny nálezy měděných nebo bronzových hřiven, které se považují za určitý druh předmincovních platidel. Ty máme na Břeclavsku doloženy z Mikulova, kde byl objeven depot s padesáti hřivnami, nebo hromadný nález z Břeclavi, kde bylo zachyceno čtrnáct exemplářů.

Střední dobu bronzovou v popisovaném regionu zastupuje soubor bronzové industrie z katastru zaniklé obce Mušova, který obsahoval zlomky nárameníků, několik srpů, fragmenty jehlic a několik zlomků bronzoviny. Dále pak to jsou dva depoty z Přítluk s několika desítkami artefaktů, převážně pracovních nástrojů a šperků, které mají pro archeology důležitý význam z hlediska chronologizace střední doby bronzové na Moravě.

Jeden z největších

Pro mladší období jsou hromadné sklady bronzových předmětů také velice častým jevem. Z břeclavského regionu je známe z Mušova, kde v roce 1995 nalezl rybář depot při sníženém stavu vody jedné z nádrží Nové Mlýny, v místě, které se běžně nachází pod hladinou. Patří mezi největší na Moravě. Tvořilo ho celkem 386 předmětů o celkové váze 26,15 kilogramů. Šlo zřejmě o sklad kovolitce, protože se v něm kromě bronzoviny našlo velké množství poškozených a neúplných artefaktů určených k přetavení. Z pracovních nástrojů se v souboru našly srpy, sekerky, dlátka a nože. Zbraně reprezentovaly kopí, dýky a fragmenty mečů a početnou složku tvořily také různé druhy šperků.

Dalším významným objevem na Břeclavsku je hromadný nález z Klentnice, který obsahoval srpy, sekerky a devětašedesát náramků s bohatou rytou výzdobou.

IVO ŠTERC
Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice