Blok přednášek zahájilo povídání o místní říční archeologii. Badatelé brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR se do ní ponořili už loňské léto a podzim, a to při výzkumu, který předcházel výsadbě travní řeky pod velkomoravskou akropolí.

„Měli jsme za cíl prozkoumat vyústění mostu, který propojoval předhradí se severozápadním podhradím. Výzkum byl náročný, protože jsme se museli dostat na dno říčního ramene, tedy minimálně do hloubky tří metrů pod povrch," uvedl vedoucí mikulčické archeologické základny Lumír Poláček.

Odborníci postupně překonávali několik usazenin. „V těch jílovitých jsme nad hladinou podzemní vody objevili dřevěné konstrukce mostu," upozornil archeolog. Také jeho předchůdci v šedesátých letech bojovali se spodní vodou. Po obvodu zkoumané jámy vyvrtali do hloubky deseti metrů studny, ze kterých pak soustavně vodu odčerpávali.

Tím klesala hladina a vědci mohli pracovat na suchu. I při současném výzkumu museli archeologové nasadit několik čerpadel. Podařilo se jim vytáhnout dřevěné piloty mostů, u kterých zkoumali jejich stáří. „Bohužel z patnácti kůlů jsme použili kvůli nedostatku letokruhů jen čtyři," posteskl si Poláček. V říčních ramenech pak následoval botanický výzkum, který nyní odborníci zpracovávají.