Monografie na článcích staročeského Passionálu demonstruje žánrovou strukturu hagiografie v polovině 14. století.Autorka se věnuje revizi pojmu legenda, hledá genealogické vztahy mezi antickými žánry a jejich transformací v žánry středověké. Zvolenou metodologií je komparace s latinskou passionální předlohou Legenda aurea a se staročeským Životem Krista Pána. Zároveň se autorka věnuje narativním analýzám vybraných passionálních článků a prokazuje na nich specifika staročeského anonymního autora. Jednou ze základních otázek, které si tato publikace klade, je určení funkce staročeského Passionálu a jeho možných recipientů. Součástí publikace je deset transkribovaných passionálních článků a ukázky faksimilí z passionálních rukopisů.
Previous
Next
Záslužná edice
KVĚTA SGALLOVÁ
Součástí vývoje novočeské poezie na konci 18. a začátku 19....
Důstojná sumarizace
Na úvod je třeba podotknout, že česká literární a knihovní věda rozhodně netrpí...
Ad Zdeněk Smolka: Historie polské literatury českého Těšínska – polemika
LIBOR MARTINEK
Již jednou jsem polemizoval s recenzí ostravského literárního historika...