Kniha obsahuje výbor z Lehárových starších studií, které jsou doplněné statěmi dosud netištěnými. Studie jsou věnované jednak vybraným problémům české středověké literatury a jednak i vybraným dílům 19. a 20. století (Erben, Neruda, Sládek, Halas, Vančura). Autor tak čtenářům předkládá důležitý, teoreticky založený příspěvek k aktuální otázce jednoty celého vývojového procesu české literatury. Knihu doplňuje soupis celého díla Jana Lehára.
Previous
Next
Záslužná edice
KVĚTA SGALLOVÁ
Součástí vývoje novočeské poezie na konci 18. a začátku 19....
Důstojná sumarizace
Na úvod je třeba podotknout, že česká literární a knihovní věda rozhodně netrpí...
Ad Zdeněk Smolka: Historie polské literatury českého Těšínska – polemika
LIBOR MARTINEK
Již jednou jsem polemizoval s recenzí ostravského literárního historika...