Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Toulavá kamera České televize o Ondřejovské hvězdárně
Populární Toulavá kamera České televize ve svém nejnovějším vydání zavítala na ondřejovskou hvězdárnu. Mimo největší dalekohled v České republice se můžete těšit na pohled do zákulisí vědecké činnosti, ale také na přírodní krásy, které naší observatoř obklopují. Video zhlédnete v článku.
Na čem pracujeme: Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku
V kupách galaxií se vyskytují dvě třídy záhadných útvarů: jednak více než 100 kpc dlouhé protažené struktury neutrálního vodíku a pak malé volně se pohybující HI oblaky. Rhys Taylor z ASU se svými spolupracovníky vyšetřoval, zda by tyto dva typy útvarů spolu mohly příčinně souviset.
V sobotu 3. září od 16:30 se na observatoři v Ondřejově mezi dvěma historickými kopulemi můžete těšit na nevšední kulturní zážitek. Před zraky (a hlavně sluchy) návštěvníků zahraje smyčcové Panochovo kvarteto hned tři významné klasické skladby. V případě nepřízně počasí se koncert uskuteční v knihovně Astronomického ústavu - v budově sídla Slunečního oddělení AsÚ. Pozvánku a program si stáhnete v tomto článku.
V obyvatelné zóně u nejbližší sousední hvězdy byla objevena planeta
Astronomové využívající dalekohledy ESO a přístroje dalších observatoří objevili důkazy existence planety na oběžné dráze kolem Proximy Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy. Dlouho hledaný objekt, označený Proxima b, obíhá kolem své mateřské hvězdy, chladného červeného trpaslíka, jednou za 11 dní. Tato pravděpodobně kamenná planeta je jen o málo hmotnější než Země a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro existenci vody v kapalném stavu. Jedná se o nejbližší známou extrasolární planetu, která by zároveň mohla být nejbližším útočištěm života mimo Sluneční soustavu. Odborný článek popisující tento přelomový objev bude zveřejněn 25. srpna 2016 v prestižním vědeckém časopise Nature.
Akademický multižánrový festival, A-fest in Park, 3. 9. 2016, Průhonický park a zámek
Akademie věd ČR společně s Botanickým ústavem AV ČR srdečně zvou na 2. ročník Akademického multižánrového festivalu, A-fest in Park, cestu napříč různými hudebními žánry, od vážné hudby přes jazz a chansony až po rock a heavy metal.
Na čem pracujeme: Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
Nejznámějším projevem sluneční aktivity jsou sice sluneční skvrny, ale v soutěži o nejfotogeničtější by bodovaly spíše protuberance. Oblaka plazmatu roztodivných tvarů zůstávají nehybně viset nad okrajem slunečního disku a tvrdošíjně vzdorují gravitaci. Jejich detailní diagnostika je však velmi obtížná a jenom z pozorování téměř nemožná. Některé popisné parametry jsou kritické pro pochopení vztahu mezi materiálem v protuberanci, jeho okolím a magnetickým polem, které protuberanci drží nad povrchem Slunce a zároveň ji izoluje vůči okolní horké koróně. S. Gunár z ASU studoval strukturu protuberancí prostřednictvím realistické numerické simulace a získal tak některá překvapivá zjištění.
Meteorický roj Perseidy doplní konjunkce planet s Měsícem
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V průběhu těchto nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.
Na čem pracujeme: Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
Jedním z omezujících faktorů výpočtu parametrů gravitačního pole Země je hustota, s níž družicová měření různého druhu pokrývají zemský povrch. Téměř každá družice se dostane do dočasného stavu, kdy se průlety nad určitými místy na Zemi opakují krátce po sobě, zatímco nad jinými se neobjevují. Pokud tento stav trvá, tak je hustota měření nedostatečná a odvozené veličiny jsou tím nepříznivě ovlivněné. Omezujícími podmínkami pro přesnost výpočtu zemského gravitačního pole v těchto situacích se zabýval ve své nedávné práci tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z ASU. Jejich práce je vyvrcholením série podobných prací různých autorů na dané téma za posledních asi deset let. Výsledky mají význam pro dálkový průzkum obecně, nejen pro mise o gravitačním poli Země.
V pondělí 1. srpna uplyne 110 let od prvního pozorování na ondřejovské observatoři
V roce 1898 koupil Josef Jan Frič v Ondřejově rozsáhlý pozemek v okolí vrchu Manda a započal s výstavbou vlastní hvězdárny, dnešní ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR. Trvalo několik let, než byly vybudovány první objekty, z nichž nejdůležitější byla pracovna s hodinovým sklepem, dále Západní a Centrální kopule a také pozorovací domky se sklopnou střechou. Neméně důležitým úkolem bylo získání nebo zkonstruování pozorovacích přístrojů s vlastnostmi vhodnými pro vědecké účely. První pozorování se uskutečnilo 1. srpna 1906. Letos si tak připomínáme jeho 110. výročí.
Fotogalerie: S Astronomickým ústavem na Anenské pouti
V sobotu 23. července 2016 jsme v rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy přispěli do programu tradiční Anenské pouti na Jizerce pozorováním Slunce. Děkujeme všem zájemcům o návštěvu u našeho stánku a děkujeme Klubu asronomů Liberecka - pobočce České astronomické společnosti za spolupráci a pomoc. V článku najdete několik snímků z této zdařilé akce.
Na čem pracujeme: Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka
Bílí trpaslíci jsou závěrečnými stádii vývoje hvězd podobných Slunci. To z nich dělá nesmírně zajímavé objekty pro vědecký výzkum, neboť dozvídáme-li se o těchto hvězdách, dozvídáme se i o budoucnosti naší mateřské hvězdy a jejího planetárního systému, tedy i o budoucnosti své vlastní. Adéla Kawka a Stéphane Vennes z ASU prozkoumali nově objeveného bílého trpaslíka NLTT 19868, jehož atmosféra má velmi neobvyklé chemické složení.
Petr Hadrava: Vědu dnes ohrožují tendence k jejímu redukování jen na aplikovaný výzkum
Ve čtvrtek 30. června 2016 byla udělena Doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. čestná oborová medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR za zásluhy ve fyzikálních vědách. Spolu s ním tohoto významného ocenění doposud dosáhli od roku 2003 jen 4 pracovníci Astronomického ústavu AV ČR. Petr Hadrava ji získal za významný přínos v oblasti výzkumu hvězd, ale rovněž i za výuku astronomie na akademické půdě a za popularizaci historie výzkumu vesmíru. My Vám dnes přinášíme reakci samotného laureáta na získání tohoto významného ocenění a jeho pohled na český přístup k vědě jako takový.
Toulavá kamera České televize o Ondřejovské hvězdárně
Populární Toulavá kamera České televize ve svém nejnovějším vydání zavítala na ondřejovskou hvězdárnu. Mimo největší dalekohled v České republice se můžete těšit na pohled do zákulisí vědecké činnosti, ale také na přírodní krásy, které naší observatoř obklopují. Video zhlédnete v článku.
Na čem pracujeme: Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku
V kupách galaxií se vyskytují dvě třídy záhadných útvarů: jednak více než 100 kpc dlouhé protažené struktury neutrálního vodíku a pak malé volně se pohybující HI oblaky. Rhys Taylor z ASU se svými spolupracovníky vyšetřoval, zda by tyto dva typy útvarů spolu mohly příčinně souviset.
V sobotu 3. září od 16:30 se na observatoři v Ondřejově mezi dvěma historickými kopulemi můžete těšit na nevšední kulturní zážitek. Před zraky (a hlavně sluchy) návštěvníků zahraje smyčcové Panochovo kvarteto hned tři významné klasické skladby. V případě nepřízně počasí se koncert uskuteční v knihovně Astronomického ústavu - v budově sídla Slunečního oddělení AsÚ. Pozvánku a program si stáhnete v tomto článku.
V obyvatelné zóně u nejbližší sousední hvězdy byla objevena planeta
Astronomové využívající dalekohledy ESO a přístroje dalších observatoří objevili důkazy existence planety na oběžné dráze kolem Proximy Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy. Dlouho hledaný objekt, označený Proxima b, obíhá kolem své mateřské hvězdy, chladného červeného trpaslíka, jednou za 11 dní. Tato pravděpodobně kamenná planeta je jen o málo hmotnější než Země a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro existenci vody v kapalném stavu. Jedná se o nejbližší známou extrasolární planetu, která by zároveň mohla být nejbližším útočištěm života mimo Sluneční soustavu. Odborný článek popisující tento přelomový objev bude zveřejněn 25. srpna 2016 v prestižním vědeckém časopise Nature.
Akademický multižánrový festival, A-fest in Park, 3. 9. 2016, Průhonický park a zámek
Akademie věd ČR společně s Botanickým ústavem AV ČR srdečně zvou na 2. ročník Akademického multižánrového festivalu, A-fest in Park, cestu napříč různými hudebními žánry, od vážné hudby přes jazz a chansony až po rock a heavy metal.
Na čem pracujeme: Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
Nejznámějším projevem sluneční aktivity jsou sice sluneční skvrny, ale v soutěži o nejfotogeničtější by bodovaly spíše protuberance. Oblaka plazmatu roztodivných tvarů zůstávají nehybně viset nad okrajem slunečního disku a tvrdošíjně vzdorují gravitaci. Jejich detailní diagnostika je však velmi obtížná a jenom z pozorování téměř nemožná. Některé popisné parametry jsou kritické pro pochopení vztahu mezi materiálem v protuberanci, jeho okolím a magnetickým polem, které protuberanci drží nad povrchem Slunce a zároveň ji izoluje vůči okolní horké koróně. S. Gunár z ASU studoval strukturu protuberancí prostřednictvím realistické numerické simulace a získal tak některá překvapivá zjištění.