Soubor studií analyzujících funkce vyprávění v literatuře, historii, filozofii, výtvarném umění, filmu a komiksu. Hledá odpovědi na následující otázky: Komu patří voice-over, hlas filmového vypravěče, kterého nikdy nespatříme? Kdo obývá komiksový Marvelverse a jak nám k pochopení jeho povahy napomůže teorie fikčních světů? Je možné, aby bylo literární vyprávění použito jako důkazní materiál v soudním řízení? Jak se v postmoderním psaní uplatňuje tradiční žánr ekfráze? Proč stojí za to trvat na rozlišení mezi literárním a historiografickým narativem? Jak poznáme nespolehlivého vypravěče a proč si ho někteří spisovatelé tak oblíbili? Jakým způsobem přispívá vyprávění k utváření individuální i kolektivní identity?
Previous
Next
Záslužná edice
KVĚTA SGALLOVÁ
Součástí vývoje novočeské poezie na konci 18. a začátku 19....
Důstojná sumarizace
Na úvod je třeba podotknout, že česká literární a knihovní věda rozhodně netrpí...
Ad Zdeněk Smolka: Historie polské literatury českého Těšínska – polemika
LIBOR MARTINEK
Již jednou jsem polemizoval s recenzí ostravského literárního historika...