Předkládaný projekt si klade za cíl zmapovat situaci neprovdaných matek po roce 1989 s důrazem na sociální a regionální aspekt problematiky a navrhnout a zhodnotit případné nástroje sociální politiky na základě zahraničních zkušeností. Doplní tak demografické práce, které upozorňují na to, že se v českém případě nemanželská plodnost kumuluje mezi mladými ženami s nízkým a velmi nízkým vzděláním
Po roce 1989 v české společnosti vzrostly podíly neúplných rodin, ale především se prudce zvýšily počty svobodných matek a v současné době se rodí přibližně 30 % dětí neprovdaným ženám. I když porození dítěte neprovdanou ženou nemusí samo o sobě vypovídat o sociální marginalizaci, v mnoha případech tomu tak je. O typu a relativní rizikovosti svobodného mateřství vypovídají dva faktory: 1) jaké je typické sociální postavení neprovdaných matek; 2) kolik z neprovdaných matek žije v de fakto manželstvích.
Navrhovaný projekt počítá s uskutečněním empirického výzkumu, jehož cílem je zjistit, zda otcové dětí neprovdaných matek obvykle žijí ve stejné domácnosti a nakolik lze nárůst mimomanželské plodnosti vysvětlit rostoucí popularitou nesezdaných soužití. Výzkum se bude rovněž zaměřovat na otázku, zda a v jaké formě se muži zapojují do výchovy dětí a umožní srovnání rodin manželských a ostatních domácností s dětmi. Tímto způsobem se získá jedinečná informace o tom, jaký podíl mimomanželské plodnosti představují svobodné matky v tradičním smyslu slova, jaký je podíl neprovdaných matek žijících ve faktických manželstvích a jaká je sociální situace neprovdaných matek.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 11 - 20)
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
Tento text se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti v České republice a připomíná, že současná sociologie nabízí dvě vysvětlení tohoto trendu: teorii druhého demografického přechodu a zneužívání sociálních dávek. Tento článek nabízí další vysvětlení, a to, že se rozšiřuje osamělé mateřství.
Práce se věnuje vzdělanostní homogamii sezdaných a nesezdaných párů ve vybraných Evropských zemích. Na datech ESS 2002 a 2004 ukazuje, že když se nesezdané soužití stane ve společnosti běžnější, roste i podobnost výběrového párování sezdaných a nesezdaných párů.
Tato kapitola zkoumá postoje k manželství a nesezdanému soužití české populace i její reálné rodinné chování. Zaprvé nás zajímá, zda roste obliba nesezdaných soužití a kdo jim dává přednost. Lze vysvětlit nárůst mimomanželské plodnosti rozšířením nesezdaných soužití? Druhou otázkou, je zda (a jak) se liší charakter nesezdaných soužití a manželství a jak se liší manželské a nemanželské rodiny s dětmi.
Bulletin se zaměřuje na situaci neprovdaných matek. První část shrnuje demografický vývoj nemanželské plodnosti a dále ukazuje základní výsledky víceúrovňových modelů. Druhá část bulletinu přináší základní výsledky specializovaného šetření matek, které umožňuje detailnější pohled na sociální situaci neprovdaných matek.
Facebook
Twitter