Aktuality

21.09. - Den otevřených dveří 4. 11. 2016


08.09. - Mezinárodní konference buněčné biologie a radiobiologie

Ve dnech 8. 10. září 2016 organizuje Biofyzikální ústav AVČR Mezinárodní konferenci buněčné biologie a radiobiologie

Nejcitovanější klíčové publikace ústavu

Vysoce citované publikace mají velký vliv na další rozvoj oboru, včetně jeho dalšího uplatnění v praxi. Proto je citovanost považována za základní charakteristiku významu vědecké publikace. Významní vědci se poznají podle toho, že jejich práce jsou často citovány a špičkové organizace se poznají podle jejich podílu na nejcitovanějších publikacích země.

Průměrné počty citací závisí na oboru a je tedy nutno porovnávat pouze oborově blízké organizace. To platí i pro námi provedenou analýzu, ve které např. ústavy AV ČR ve stejné sekci považujeme za oborově blízké.

Publikace může vzniknout na půdě jednoho pracoviště nebo může vzniknout ve spolupráci dvou, či několika pracovišť. Mateřské pracoviště, tj. to, kde vznikla významná část práce důležité pro danou publikaci, se obvykle pozná podle korespondujícího autora. V převážné většině případů je také první autor ze stejného pracoviště jako korespondující autor. Jako klíčové (vlastní) publikace určité země, organizace nebo týmu budeme označovat takové práce, kde je korespondující autor z této země, organizace nebo týmu.  Klíčové publikace jsou zřejmě důležité, protože odrážejí schopnost našich vědců přijít na významné zjištění a publikovat tento výsledek v prestižním časopise.

Analýza nejcitovanějších klíčových publikací je jednou z možností jak hodnotit kvalitu výzkumu a její výsledek tedy neposkytuje celkový obraz o výkonnosti týmu nebo instituce. Publikace, které vznikají ve spolupráci (zejména se zahraničními autory) jsou často citovány více. Tak např. ze 100 nejcitovanějších prací, na kterých se podílí ČR z posledních 5 let, má pouze 20 korespondujícího autora z ČR. Spoluúčast na práci, která vzniká v zahraniční laboratoři, může být pochopitelně významnější, než publikace vznikající u nás. Z druhé strany však může být podíl našeho autora na takové publikace velmi malý, často spojený se zahraničním pobytem. V těchto případech má sice náš autor vysoce citovanou publikaci, ale neodráží to zcela jeho schopnost vědecky pracovat a dospět k podobné publikaci v českých podmínkách své mateřské laboratoře. To odrážejí lépe „klíčové“ publikace.

Provedeme analýzu nejcitovanějších klíčových publikací ČR a podíváme se, kolik publikací z horních 100 v každém roce má náš ústav. Vzhledem k časové dynamice citovanosti je potřeba srovnávat počty citací u publikací vzniklých ve stejném roce.  Podívejme se tedy na nejcitovanější publikace, na kterých se podíleli autoři z ČR v jednotlivých létech. Za každý rok snadno nalezneme na WoS publikace ČR (budeme uvažovat pouze práce typu „Article“ nebo „Review“), seřadíme je podle „Times cited“ a 500 nejcitovanějších si uložíme do „Marked listu“.  Po převedení do Excelu nalezneme práce, ve kterých je korespondující autor z ČR (ve sloupečku RP hledáme „czech republic“) a vezmeme 100 nejcitovanějších. Tento krok může být u některých publikací chybný, protože některé práce mohou mít více korespondujících autorů a na WoS se objeví pouze jeden (někdy ten méně významný). Těchto případů však podle našich zkušeností není mnoho.  Za léta 2000-2009 takto dostaneme 1000 publikací, se kterými budeme dále pracovat (v posledních létech jsou počty citací poměrně nízké a může zde dojít časem k drobným změnám).

Na těchto publikacích se AV ČR podílí přibližně polovinou (524 publikací). V seznamu snadno nalezneme zastoupení jednotlivých ústavů (viz obrázek). V horní části obrázku je rozdělení nejcitovanějších publikací mezi ústavy bez ohledu na jejich velikost, dole jsou počty nejcitovanějších publikací normovány na počty pracovníků ústavu (dle výroční zprávy AV). Na obrázku je vidět, že produktivita BFÚ je ve srovnání s jinými ústavy AV ČR jedna z nejvyšších a ve své sekci (5. sekce – vysunuté segmenty) značně převyšuje ostatní ústavy.

V následující tabulce jsou uvedeny počty publikací, průměrné počty citací u 100 nejcitovanějších klíčových prací ČR a počet prací BFÚ mezi 100 nejcitovanějšími klíčovými publikacemi ČR.

Tabulka č. 1 Počty publikací ČR typu „article“ nebo „review“ v roce 2000-2010, průměrné počty citací u 100 nejcitovanějších klíčových publikací ČR a podíl autorů BFÚ v této „stovce“ nejlepších.  

ROK

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Počet publikací ČR

3585

3835

3946

4129

4522

4659

5464

6334

7155

7694

Průměrný počet citací u 100 nejcitovanějších, klíčových publikací ČR

84

67

80

75

61

54

55

34

26

9,8

Podíl BFÚ na 100 nejcitovanějších,
 klíčovýchpublikacích ČR

3/100

3/100

8/100

8/100

6/100

6/100

5/100

3/100

5/100

5/100

 Pozn.: počty citací v roce 2009 jsou zatím nízké a zastoupení BFÚ mezi 100 nejcitovanějšími se tak může v průběhu času změnit

Z tabulky vidíme, že počet publikací, na kterých se podílí ČR, kontinuálně roste. Pokles citovanosti je způsoben kratším časem, po který je práce zveřejněna. Počet prací BFÚ mezi nejcitovanějšími publikacemi je však přes dvojnásobnou konkurenci v posledních létech přibližně stálý a na velikost BFÚ značně velký.

Podle šetření ČSÚ činí roční výdaje na základní výzkum v ČR 16 miliard Kč, zatímco BFÚ hospodaří s částkou přibližně 120 mil Kč ročně (polovina je dotace a polovina jsou granty).  Při stejné výkonnosti všech výzkumných týmů v ČR by pravděpodobnost toho, že se publikace BFÚ dostane mezi 100 nejlepších byla 0,75%. Z tabulky vidíme, že výkonnost BFÚ v oblasti nejkvalitnějších výsledků je ve srovnání s průměrem ČR 7x vyšší.

Na těchto publikacích se zpočátku podílelo pouze několik oddělení. Za posledních 5 let, kdy bylo zavedeno v ústavu pravidelné hodnocení výkonnosti týmů, se prakticky všechna oddělení vypracovala tak, že mají své publikace mezi nejlepšími.  

Nejcitovanější klíčové publikace Biofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. za jednotlivé roky
(podle stavu ke dni 6.8.2010):

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000