Vláda na svém dnešním jednání schválila návrh Zákona o státním rozpočtu na rok 2017 spolu s rozpočtovým výhledem na roky 2018 a 2019. Součástí návrhu je také historicky nejvyšší rozpočet na vědu, výzkum a inovace ve výši 32,7 miliardy korun. Oproti schválenému střednědobému výhledu se rozpočet na vědu zvýšil o 3,75 miliardy korun, což je navýšení o 13 procent. 

Několikrát jsem zdůrazňoval, že navýšení finančních prostředků na vědu je investicí do budoucí konkurenceschopnosti země a nikoliv pouhá spotřeba veřejných peněz. Předložený rozpočet je součástí naší snahy o stabilizaci a další rozvoj systému výzkumu, vývoje a inovací po období stagnujících výdajů z národních zdrojů, ovšem během masivní podpory z evropských fondů. Chceme tím systém připravit na období po roce 2020, kdy tento doping z evropských fondů skončí,“ vyjádřil se ke schválení rozpočtu místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

Poprvé je rozpočet připravován na pět let a střednědobý výhled do roku 2019 je koncipován jako součást přípravy na dobu po roce 2020, kdy v letech 2020–2023 vznikne riziko poklesu podílu výdajů na vědu a výzkum z veřejných zdrojů z 1 % HDP v roce 2017 až k hranici 0,6 % HDP po roce 2023, který bude způsoben útlumem podpory z evropských zdrojů. Předložený návrh rozpočtu na vědu a výzkum financovaný z národních zdrojů (tj. bez fondů EU) by měl dosáhnout v roce 2017 hodnoty 0,68 % HDP a v roce 2018 dokonce 0,7 % HDP.

„Není to jen nefér, ale je to čirý populismus, pokud někdo kritizuje návrh státního rozpočtu, který se sestavuje z národních zdrojů, a přitom do své ‚statistiky‘ započítává i masivní podporu z evropských peněz. Pokud pak někdo používá argument, že předchozí vlády vydávaly v letech 2012 a 2013 na vědu z národního rozpočtu více než 1 % HDP, pak záměrně nedodává, že takový údaj vychází z čísel celkových výdajů včetně této podpory z evropských fondů. A zejména v letech 2012 a 2013 bylo toto číslo silně ovlivněno překotným doháněním čerpání při ukončování starého programovacího období. Naopak nižší byl tento rozpočet v roce 2015, kdy zase nabíhalo nové programovací období fondů EU 2014+ a schvalovaly se nové operační programy,“ uvedl Bělobrádek.

Střednědobý výhled rozpočtu počítá s celkovou částkou téměř 35 miliard pro rok 2018 a 34,6 miliardy pro rok 2019. Vyšší nárůst výdajů v letech 2018 a 2019 oproti návrhu na rok 2017 souvisí zejména s kulminací čerpání evropských fondů v programech Ministerstva průmyslu (OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) a Ministerstva školství (OP Výzkum, vývoj a vzdělávání).

Dochází také k navýšení institucionálního financování a podpory velkých výzkumných infrastruktur o 768 milionů korun. Výdaje na aplikovaný výzkum jsou navýšeny o 700 mil. korun, určené pro programy TRIO (MPO) a EPSILON (Technologická agentura ČR). Na podporu základního výzkumu jde navíc 500 milionů korun pro Grantovou agenturu ČR a Akademii věd České republiky. Pro financování výzkumných potřeb rezortů v rámci nového programu BETA2 Technologické agentury ČR je vyčleněno 330 milionů korun. Na zlepšení mezinárodní spolupráce včetně podpory vzniku sítě vědecké diplomacie je navrženo navýšení o 297 milionů korun a pro spolufinancování programů EU, které je nutnou podmínkou financování nového programového období po roce 2014, je částka navýšena o 1,158 miliardy korun.

Vývoj výdajů na VaV ze státního rozpočtu, Vývoj výdajů na VaV ze Státního rozpočtu včetně EU zdrojů - ke stažení zde.