Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Rentgenová aktivita polaru AM Herculis
Systém AM Herculis je prototypem zajímavé skupiny kataklyzmických proměnných, tzv. polarů. Polary jsou zajímavou sondou do procesů přenosu látky mezi dvěma objekty ve dvojhvězdě a jako takové si zaslouží patřičnou pozornost. Vojtěch Šimon z ASU analyzoval rentgenová pozorování výše zmíněného objektu společně s měřeními v optickém oboru s cílem vysvětlit nestálost stavů s vysokou aktivitou.
Největší český dalekohled zamíří na planety u jiných hvězd
V pátek skončilo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR mezinárodní setkání vědců s jediným tématem – vědecké využití Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry. Je velmi důležité správně určit pozorovací program dalekohledu této třídy velikosti, zejména v době, kdy se chystá stavba největšího dalekohledu světa E-ELT s průměrem přes 39 metrů.
Noc vědců 30. září 2016 na ondřejovské hvězdárně
Také na observatoři v Ondřejově proběhne v pátek 30. září 2015 program v rámci Evropské noci vědců. Astronomický ústav AV ČR v rámci této události připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma! Program proběhne v pátek 30. září 2015 na observatoři v Ondřejově od 15:00 do 24:00.
Na čem pracujeme: Vlastnosti satelitů planetek
Dvojplanetky jsou relativně nově zkoumanými objekty ve Sluneční soustavě a astronomové z ASU v něm hrají z celosvětového hlediska důležitou úlohu. Vůbec první dvojplanetka byla objevena vlastně náhodou v roce 1993 a od té doby se i zásluhou ondřejovských astronomů jejich počet rozrostl. Dvojplanetky jsou důležitou laboratoří pro studium chování pevných látek v podmínkách mikrogravitace a mnohé napovídají o podmínkách při vzniku Sluneční soustavy. Tentokrát se v představované práci Petr Pravec z ASU a kolektiv věnovali popisným parametrům sekundárních složek.
V pátek 16. září nastane polostínové zatmění Měsíce
V pátek 16. září ve 21:05 SELČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sklizňový“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné fotografovat a zapojit se tak do soutěže pro širokou veřejnost.
V Ondřejově proběhnou tři mimořádné vědecko-vzdělávací akce
V rámci mezinárodního vědecko-vzdělávacího projektu „Weeks of Science“ proběhnou na půdě Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově tři mimořádné akce: Letní škola pro vysokoškolské studenty astronomie, Meeting o exoplanetách a Workshop o vědě s 2metrovým Perkovým dalekohledem. Všechny tři akce se postupně za sebou odehrají ve dnech 12. – 22. září a pozvaní jsou významní světoví tutoři.
13. ročník turistického pochodu "Po stopách kocoura Mikeše" 17. září 2015
V sobotu 17. září se odehraje již 13. ročník tradičního pochodu "Po stopách kocoura Mikeše". Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. Na hvězdárně v ten den budou prohlídky zdarma pro všechny návštěvníky toho dne. Na stanovišti pochodu pak bude připraveno pozorování dalekohledem a zpestření pro děti "stref se míčkem do měsíčního kráteru". Ze stanoviště si každý odnese malý obrázek na památku.
Zatmění Měsíce 16. září: Mimořádné pozorování na ondřejovské hvězdárně
V pátek 16. září ve 21:05 SELČ nastane úplněk. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového zatmění. Měsíc bude v tu dobu shora mírně zatmavený. Přijďte se podívat na historickou část hvězdárny v Ondřejově a pozorovat s námi. Pozorování proběhne od 20 do 21:30, pouze za jasného počasí, zdarma.
Co vědec, to muzikant aneb Průhonice zněly!
Za laskavé podpory příjemně teplého počasí – po věru chladné, o to ale úspěšnější loňské premiéře – se o první zářijové sobotě sjeli do Průhonic hudbymilovní vědci z různých vědních oblastí Akademie věd a neméně pestrých hudebních žánrů, aby předvedli své umění na festivalu A-Fest in Park. K vědě a hudbě nabízí Průhonický areál, který spravuje Botanický ústav AV ČR, rovněž umění stavitelské, ale také výstavy výtvarného charakteru, aktuálně jsou zde k vidění i snímky Ze soutěže Věda fotogenická.
Festival vědy v Praze Dejvicích 7. září 2016
Vedle Ústavu organické chemie a biochemie, který je jedním z hlavních organizátorů akce, zde bude se svým stánkem i náš ústav. Ve středu 7. září 2016 na Vítězném náměstí v Dejvicích, letos již čtvrtý ročník. Dalšími organizátory jsou VŠCHT, ČVUT, NTK, DDM hl. m. Prahy a Městská část Praha 6. Hlavními sponzory jsou např. Škoda auto, ČEZ, či Unipetrol. V loňském roce během jednoho dne navštívilo stany a stánky téměř 14000 návštěvníků ze škol i z veřejnosti. Veškerý program je zdarma.
Toulavá kamera České televize o Ondřejovské hvězdárně
Populární Toulavá kamera České televize ve svém nejnovějším vydání zavítala na ondřejovskou hvězdárnu. Mimo největší dalekohled v České republice se můžete těšit na pohled do zákulisí vědecké činnosti, ale také na přírodní krásy, které naší observatoř obklopují. Video zhlédnete v článku.
Na čem pracujeme: Útok létajících hadů - mohou vodíkové proudy fragmentovat na izolované oblaky vodíku?
V kupách galaxií se vyskytují dvě třídy záhadných útvarů: jednak více než 100 kpc dlouhé protažené struktury neutrálního vodíku a pak malé volně se pohybující HI oblaky. Rhys Taylor z ASU se svými spolupracovníky vyšetřoval, zda by tyto dva typy útvarů spolu mohly příčinně souviset.
Panochovo kvarteto zahraje již tuto sobotu!
V sobotu 3. září od 16:30 se na observatoři v Ondřejově mezi dvěma historickými kopulemi můžete těšit na nevšední kulturní zážitek. Před zraky (a hlavně sluchy) návštěvníků zahraje smyčcové Panochovo kvarteto hned tři významné klasické skladby. V případě nepřízně počasí se koncert uskuteční v knihovně Astronomického ústavu - v budově sídla Slunečního oddělení AsÚ. Pozvánku a program si stáhnete v tomto článku.
V obyvatelné zóně u nejbližší sousední hvězdy byla objevena planeta
Astronomové využívající dalekohledy ESO a přístroje dalších observatoří objevili důkazy existence planety na oběžné dráze kolem Proximy Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy. Dlouho hledaný objekt, označený Proxima b, obíhá kolem své mateřské hvězdy, chladného červeného trpaslíka, jednou za 11 dní. Tato pravděpodobně kamenná planeta je jen o málo hmotnější než Země a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro existenci vody v kapalném stavu. Jedná se o nejbližší známou extrasolární planetu, která by zároveň mohla být nejbližším útočištěm života mimo Sluneční soustavu. Odborný článek popisující tento přelomový objev bude zveřejněn 25. srpna 2016 v prestižním vědeckém časopise Nature.
Akademický multižánrový festival, A-fest in Park, 3. 9. 2016, Průhonický park a zámek
Akademie věd ČR společně s Botanickým ústavem AV ČR srdečně zvou na 2. ročník Akademického multižánrového festivalu, A-fest in Park, cestu napříč různými hudebními žánry, od vážné hudby přes jazz a chansony až po rock a heavy metal.
Na čem pracujeme: Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích
Nejznámějším projevem sluneční aktivity jsou sice sluneční skvrny, ale v soutěži o nejfotogeničtější by bodovaly spíše protuberance. Oblaka plazmatu roztodivných tvarů zůstávají nehybně viset nad okrajem slunečního disku a tvrdošíjně vzdorují gravitaci. Jejich detailní diagnostika je však velmi obtížná a jenom z pozorování téměř nemožná. Některé popisné parametry jsou kritické pro pochopení vztahu mezi materiálem v protuberanci, jeho okolím a magnetickým polem, které protuberanci drží nad povrchem Slunce a zároveň ji izoluje vůči okolní horké koróně. S. Gunár z ASU studoval strukturu protuberancí prostřednictvím realistické numerické simulace a získal tak některá překvapivá zjištění.
Meteorický roj Perseidy doplní konjunkce planet s Měsícem
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V průběhu těchto nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.
Na čem pracujeme: Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země
Jedním z omezujících faktorů výpočtu parametrů gravitačního pole Země je hustota, s níž družicová měření různého druhu pokrývají zemský povrch. Téměř každá družice se dostane do dočasného stavu, kdy se průlety nad určitými místy na Zemi opakují krátce po sobě, zatímco nad jinými se neobjevují. Pokud tento stav trvá, tak je hustota měření nedostatečná a odvozené veličiny jsou tím nepříznivě ovlivněné. Omezujícími podmínkami pro přesnost výpočtu zemského gravitačního pole v těchto situacích se zabýval ve své nedávné práci tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z ASU. Jejich práce je vyvrcholením série podobných prací různých autorů na dané téma za posledních asi deset let. Výsledky mají význam pro dálkový průzkum obecně, nejen pro mise o gravitačním poli Země.
V pondělí 1. srpna uplyne 110 let od prvního pozorování na ondřejovské observatoři
V roce 1898 koupil Josef Jan Frič v Ondřejově rozsáhlý pozemek v okolí vrchu Manda a započal s výstavbou vlastní hvězdárny, dnešní ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR. Trvalo několik let, než byly vybudovány první objekty, z nichž nejdůležitější byla pracovna s hodinovým sklepem, dále Západní a Centrální kopule a také pozorovací domky se sklopnou střechou. Neméně důležitým úkolem bylo získání nebo zkonstruování pozorovacích přístrojů s vlastnostmi vhodnými pro vědecké účely. První pozorování se uskutečnilo 1. srpna 1906. Letos si tak připomínáme jeho 110. výročí.
Fotogalerie: S Astronomickým ústavem na Anenské pouti
V sobotu 23. července 2016 jsme v rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy přispěli do programu tradiční Anenské pouti na Jizerce pozorováním Slunce. Děkujeme všem zájemcům o návštěvu u našeho stánku a děkujeme Klubu asronomů Liberecka - pobočce České astronomické společnosti za spolupráci a pomoc. V článku najdete několik snímků z této zdařilé akce.