Zprávy

Studie přináší nové podrobné informace o rozdělení příjmů a zdanění vysokopříjmových osob v Česku, odvozuje optimální daňové sazby uvalené na nejvyšší příjmy a přináší konkrétní návrh systémových změn.

Do horního jednoho procenta nejlépe placených osob v Česku patří zaměstnanci a živnostníci, jejichž hrubé příjmy převyšují 1.230 milionů Kč ročně. 

V mezinárodním srovnání Česko vykazuje nízkou nerovnost hrubých příjmů. Na 10 % nejlépe placených osob připadá 25,7 % všech příjmů, zatímco ve všech vyspělých zemích, pro které jsou k dispozici srovnatelná data, je to výrazně více, mezi 28,2 až 46,3 %. U horního procenta nejlépe placených osob se Česko od ostatních vyspělých zemí liší méně: Na horní procento připadá 6,8 % všech příjmů, zatímco v porovnávaných zemích je to mezi 5,4 až 19,7 %.

Na horní procento nejlépe placených osob jen 6,5 % všech zaplacených daní (daň z příjmů a pojistné), tedy méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům. a jedno z nejnižších zdanění vysokých příjmů; jak v absolutním měřítku, tak zejména relativně vůči zdanění průměrných příjmů.

Optimální mezní daňové sazby uvalené na nejvyšší příjmy se dle realisticky zvolených hodnot vstupních parametrů pohybují mezi 33-43 %.

Po řadě nesystémových změn v minulosti je žádoucí provést konsolidační změnu ve zdanění nejvyšších příjmů. Navrhujeme reformu, která by zdanění nejvyšších příjmů výrazně zjednodušila a zprůhlednila. Sjednotily by se základy zdravotního a sociálního pojistného pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, zavedl by se jednotný strop na zdravotní a sociální pojištění na úrovni 4-násobku průměrné hrubé mzdy, a hrubé příjmy převyšující tento strop by se zdaňovaly horní sazbou daně z příjmů ve výši 40 %.

Ve svém výsledku navrhovaná reforma přibližuje daňový systém „rovné dani“ mnohem více než veškerá legislativa, která v Česku platila od roku 1989.