Vítání knih Koho volí Vaši sousedé? a Za rudou oponou

Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., a Sociologické nakladatelství SLON vydaly v letošním roce v rámci koedice dvě publikace zabývající se zejména historickou perspektivou volebního chování v českém prostředí. Tituly jsou si tematicky blízké, oba však vychází z odlišné metodologie, zaměření výzkumu a rovněž si kladou odlišné otázky.

První z nich je společná publikace „Koho volí Vaši sousedé?“ Tomáše Kosteleckého, Renáty Mikešové, Markéty Polákové, Daniela Čermáka, Josefa Bernarda a Martina Šimona. Její autoři se v ní zabývají prostorovými vzorci výsledků parlamentních voleb na území Česka v meziválečném období a v letech 1992 až 2006. Zajímá je například, jak se lišily volební zvyklosti lidí v různých regionech také za první republiky, proč byla Praha vždy baštou pravice a Morava levicová nebo jaké existovaly proměny voličských nálad v čase. Čtenář díky přístupnému jazyku jinak odborných textů a řadě podrobných map s vyznačením jednotlivých okresů může získat přehled o volebním chování v místě svého bydliště.

Druhou knihou našeho vítání je kniha Daniela Kunštáta, „Za rudou oponou. Komunisté a jejich voliči po roce 1989“, v níž se její autor zabývá otázkami o povaze voličstva Komunistické strany Čech a Moravy. Ve své analýze, zasahující široké historické, sociální a politické souvislosti, se ptá, jestli je KSČM stranou „lidí starého režimu“, jestli reprezentuje zájmy specifické skupiny obyvatel v české polistopadové společnosti nebo proč nedošlo k důsledné transformaci strany. Empirická studie představená v této knize vyniká zejména pro unikátní šetření voličů po parlamentních volbách v roce 2010. Autor monografie se dlouhodobě věnuje výzkumům veřejného mínění a historické reflexi české společnosti.

Podrobnější shrnutí publikací:

Pravicové strany nemají hlasy Pražanů jisté, stačí změna ekonomické situace ve městě

http://soc.cas.cz/publikace/koho-voli-vasi-sousede

Viděno dnešníma očima se zdá, že pravicové strany nemusí v Praze dělat žádnou kampaň, a přesto mají hlasy Pražanů jisté. Jestli pražské voliče zklame některá pravicová strana, získají hlasy nespokojených automaticky jiné pravicové strany. Praha je prostě „pravicová“. A třeba Morava zase „levicová“. Výzkumy analyzující prostorové vzorce volebního chování již od prvních všeobecných parlamentních voleb v roce 1920 ukazují, že v případech, kdy hlasování odráží především ekonomické zájmy voličů, se volební mapy mění spolu se změnou ekonomické situace a s tím související proměnou struktury obyvatelstva ve městech a regionech. Pokud je naopak rozhodování voličů vedeno především jejich zájmy a hodnotami nesouvisejícími s ekonomikou, ale třeba s národností nebo náboženstvím, jsou jejich politické preference a s nimi i volební mapy mnohem stabilnější.

Nová kniha autorského kolektivu pracovníků Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i, vedeného Tomášem Kosteleckým, Koho volí Vaši sousedé? se zabývá, jak napovídá podtitul knihy, analýzou prostorových vzorců volebního chování na území Česka od roku 1920 do roku 2006, jejich změnami a identifikací možných příčin těchto změn. Na základě detailních analýz volebních výsledků si klade otázky jako „Byla Praha vždy baštou pravice a Morava vždy levicová?“, „Proč jsou prostorové vzorce volební podpory křesťanskodemokratických stran v čase tak stabilní, zatímco volební vzorce klasické levice nebo klasické pravice v čase mnohem proměnlivější?“ či „Hlasovali za první republiky lidé žijící v pohraničí jinak než ostatní voliči? A jak tomu bylo po roce 1989?“

Kniha systematicky analyzuje prostorové vzorce výsledků parlamentních voleb na území Česka v meziválečném období a v období 1992 až 2006. Autoři sledují jak změny prostorových vzorců volebního chování voličů v čase, tak jejich souvislosti se vzorci socioekonomických a demografických charakteristik populace. Kladou si otázku, zda regionální odlišnosti volebních výsledků jsou pouhým odrazem skutečnosti, že v různých regionech žijí lidé s různým vzděláním, profesí, religiozitou či etnickou příslušností, nebo jsou ve hře ještě další faktory. Hledají odpověď na otázku, zda u některých regionů lze hovořit o regionálně/lokálně specifickém volebním chování, které má tendenci se opakovat v řadě po sobě jdoucích voleb.

Vzhledem k tomu, že se v českém kontextu jednotlivé politické strany relativně rychle mění, pracuje kniha s konceptem stranických rodin, tedy skupin stran vzájemně si blízkých svou politickou ideologií. Autoři se soustřeďují více na podporu politických ideologií voliči než na hlasování pro jednotlivé konkrétní strany, proto je kniha spíše o voličích než o politických stranách. Soustředění na typy stran místo na jednotlivé konkrétní strany rovněž umožnilo hledat souvislosti mezi volebními výsledky a strukturou obyvatelstva v obecnější rovině při současném potlačení vlivu, jaký má na rozhodování voličů konkrétních stran efekt popularity jednotlivých kandidátů.

Kniha jako první u nás představuje systematickou analýzu prostorových vzorců politických orientací obyvatel a jejich změn v čase. Je určena širokému spektru odborníků, ale i nepoučeným čtenářům se zájmem o toto téma. Obsahuje velký počet kvalitně zpracovaných, obsahově bohatých, přesto však ilustrativních a čtenářsky srozumitelných map. Kromě odpovědí na obecně formulované výzkumné otázky dává každému čtenáři možnost získat přehled o tom, jaké bylo ve sledovaném období volební chování v regionu, kde žije, jak se vyvíjelo v čase a jaké je ve srovnání s jinými regiony.

• Kostelecký, Tomáš; Mikešová, Renáta; Poláková, Markéta; Čermák, Daniel; Bernard, Josef; Šimon, Martin. 2014. Koho volí Vaši sousedé? Prostorové vzorce volebního chování na území Česka od roku 1920 do roku 2006, jejich změny a možné příčiny. Praha: Sociologické nakladatelství SLON. 173 s. ISBN 978-80-7419-166-4

 
Pro jedny antisystémová, pro druhé žádaná. co stojí za úspěchem KSČM v polistopadové politice?

http://soc.cas.cz/publikace/za-rudou-oponou-komuniste-jejich-volici-po-r...

Komunistickou stranu Čech a Moravy v posledních parlamentních volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 podpořilo 741 tis. občanů, což v konečném účtování znamenalo 14,9 procent odevzdaných hlasů. Oproti roku 2010 strana posílila o bezmála 150 tis. voličů. Podobně i poslední krajské volby naznačily voličský vzestup KSČM: zatímco v r. 2008 strana obdržela necelých 440 tis hlasů (asi 15 %), v roce 2012 už to bylo o 100 tis. hlasů více, což představovalo více než 20 % všech odevzdaných hlasů. KSČM tedy potvrzuje, že je konstantní a plně relevantní složkou stranickopolitického prostoru České republiky. Zůstává jednou ze dvou etablovaných levicových stran a dnes je zároveň (spolu s ČSSD a ODS) jednou z pouhých tří stran, které od roku 1992 bez přerušení působí na parlamentní úrovni!

Komunistická strana již od svého zrodu reprezentuje politické aspirace velmi významného segmentu české společnosti. Přes všechny peripetie a všechny vnitřní konflikty je už více než 90 let hluboce zakořeněnou formací se silným organizačním zázemím a nezanedbatelnou politickou legitimitou. Kniha Za rudou oponou v širokých historických a sociálních souvislostech rozkrývá hlavních charakteristiky a vnitřní vývoj této strany – strany, která velmi výrazně ovlivnila české moderní dějiny a která si i v polistopadovém období dokázala udržet silnou pozici v české politice, přestože byla vnímána jako výrazně antisystémový aktér.

• Kunštát, Daniel. 2013. Za rudou oponou. Komunisté a jejich voliči po roce 1989. Sociologické nakladatelství SLON. 325 s. ISBN 978-80-7419-143-5