Zemědělství představuje nejen jedno ze základních hospodářských odvětví, nýbrž také zásadní faktor pro rozvoj lidské populace a kultury. Napříč historií má nezastupitelnou úlohu, která byla až do moderní doby podtržena jeho převládajícím podílem v hospodářství států a národů. Teprve dostatečná zemědělská produkce umožnila rozvoj dalších hospodářských sektorů. Význam zemědělství pro stát vedl v moderní době k vytváření specializovaných orgánů s úkolem podporovat jeho rozvoj a hájit zemědělské zájmy. V habsburské monarchii šlo nejprve o hospodářské společnosti a později také o ministerstva.
První ministerstvo zemědělství bylo v Rakouském císařství zřízeno roku 1848, záhy přetvořeno a roku 1853 zrušeno. Obnovy se dočkalo až o patnáct let později, počátkem roku 1868. Od té doby existovalo již nepřetržitě, plných padesát let, až do zániku monarchie, a to pod názvem ministerstvo orby. Pod jeho pravomoc spadalo po většinu času i hornictví. V agendě ministerstva měly Čechy, Morava a Slezsko své pevné místo. Zemědělství tehdy v českých zemích zaměstnávalo největší část obyvatel a zároveň zde bylo rozvinutější než ve většině jiných zemí habsburského soustátí. Ministerstvo sledovalo zdejší produkci, poskytovalo subvence, dohlíželo na odborné školy apod. Z českých zemí k němu přicházely jak zisky ze státních podniků, tak různé žádosti, podněty či kritika. Úředníky byli zprvu zejména právníci, sloužící rakouskému státu bez ohledu na svůj národní původ. Postupem času zde však rostl počet Čechů, takže se na přelomu století s trochou nadsázky mohlo mluvit o „českém ministerstvu“.
Kniha přináší stručné dějiny ministerstva orby i jeho předchůdců. Nastíněna je vnitřní správa, agenda a kompetence, nechybí portréty ministrů a některých významných úředníků, přičemž jsou sledovány vazby na české země. Jejím cílem je uvést čtenáře do problematiky a načrtnout možnosti dalšího, hlubšího výzkumu. Zároveň alespoň v hrubých rysech nabízí srovnání různých období, politických směrů a tendencí, které měly v letech 1848–1918 na zemědělství vliv. S odstupem času lze pozorovat, jak se s tehdy aktuálními zemědělskými otázkami vyrovnávala habsburská monarchie a nakolik byla úspěšná.