Projekt navrhuje komplexní výzkum podmínek pro kombinaci pracovního a rodinného života v české společnosti. Zaměřuje se na legislativní, sociálně-politickou, institucionální, zaměstnavatelskou a individuální rovinu řešení kombinace pracovních a rodinných závazků na úrovni jednotlivce, páru a rodiny. Projekt je rozdělen do tří fází tak, aby teoretická a metodologická východiska byla propojena a vedla k dosažení těchto ucelených výstupů: A. expertní analýzy legislativních a sociálně-politických opatření pro kombinaci práce a rodiny, B. sociologické analýzy typů rodin s dětmi, pro které je kombinace práce a rodiny klíčová, C. komparativní analýzy podmínek kombinace práce a rodiny na zaměstnavatelské úrovni včetně srovnání přístupů a praxe v českých a zahraničních firmách. Přínosy realizace projektu spočívají jednak v prohloubení sociologického poznání vazeb pracovní a rodinné sféry z hlediska genderových podmínek, jak na teoretické, tak na metodologické úrovni, jednak v doporučeních využitelných v sociálně-politické, legislativní i zaměstnavatelské perspektivě.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 30, zobrazeno 21 - 30)
V tomto článku si klademe otázky, do jaké míry flexibilní pracovní úvazky usnadňují kombinaci závazků péče o děti a placeného zaměstnání a jaké jsou důsledky využívání těchto úvazků ve firemním prostředí. Na případové studii větší potravinářské společnosti demonstrujeme individuální zkušenosti matek závislých dětí s flexibilními pracovními úvazky. Při analýze polostrukturovaných rozhovorů se zaměřujeme na postavení těchto žen v rámci firemní struktury.
Using firm-level data from the Czech Republic in the years 1998, 2002, and 2004, we examine whether the introduction of legislative measures for gender equality connected with the accession to the European Union had a significant effect on gender wage inequality. The central conclusion of our analysis is that within-job wage inequality plays a significant role in the Czech labour market, and that there were no substantive changes during the period studied.
S využitím dat z České republiky v letech 1998, 2002 a 2004 zkoumáme, zda zavedení legislativních opatření pro genderovou rovnost spojené se vstupem do Evropské unie mělo významný efekt na genderové mzdové rozdíly. Hlavním závěrem naší analýzy je, že platová diskriminace osob na stejné pozici je důležitým faktorem na českém trhu práce a že ve sledovaném období nedošlo k významným změnám.
Stať vychází ze současných genderových teorií kombinace pracovního a rodinného života s cílem posunout debatu v rámci české sociologie směřem k přesnější konceptualizaci tohoto tématu a širšímu porozumění výzkumným výsledkům v kontextu vývoje české společnosti. Analýza vychází z reprezentativního výzkumu českých rodičů a jejich strategií kombinace práce a rodiny v životě.
Statistická analýza individuálních dat v časové řadě (1998 – 2004) jednak ukázala, že existuje významný mzdový rozdíl i mezi ženami a muži na stejné pozici v jedné firmě, který nelze vysvětlit dostupnými osobními nebo strukturálními charakteristikami a jednak, že nedošlo k výrazné změně mzdových rozdílů mezi muži a ženami v období významných legislativních změn ve směru k odstranění nerovností v odměňování ani v několika letech následujících po těchto změnách.
V květnu 2006 jsem pracovala na výzkumném projektu na univerzitě v Berkely. Zde jsem potkala Arlie Hochschild, jejíž pětatřícetiletá kariéra profesorky sociologie na univerzitě v Berkely se tehdy právě chýlila ke závěru. Měla jsem příležitost navštívit jeden z jejích kursů a diskutovat s ní výzkumnou metodologii a přístupy k zaznamenávání výsledků výzkumu. Také jsme spolu mluvily o rozdílech v Americkém a Českém gender regime.
Článek se věnuje fenoménu sexuálního obtěžování v pracovněprávních vztazích v ČR. Z teoretické perspektivy nahlíží sexuální obtěžování jako jeden z aspektů působení symbolické moci mužů nad ženami způsobující kulturní zneuznání žen a zároveň jako jeden z faktorů podporujících ekonomickou nerovnost mezi muži a ženami v západních společnostech.
Příspěvek analyzuje dopady rodičovství na životy žen a mužů na základě dat z kvantitativních výzkumů i kvalitativních sond.
Publikace se zaměřuje na re/produkci genderových nerovností v univerzitním prostředí na Slovensku mimo hlavní město Bratislavu – při studiu, ve vědecké kariéře, v řízení a managementu vědy apod.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
Facebook
Twitter