Týden vědy a techniky 2016 v Sociologickém ústavu

Naši návštěvníci se mohou registrovat zdarma do naší knihovny, každý přitom v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR obdrží publikaci z produkce ústavu dle vlastního výběru. V nabídce jsou pak následující přednášky, které jsou určené zejména stduentům a studentkám středních škol. Registrovat se však mohou také jednotlivci z řad veřejnosti, které zajímá, jaká je naše společnost, jaké si můžeme klást otázky a jaké na ně můžeme nalézat odpovědi. Máte-li zájem se účastnit některé z přednášek, registrujte se prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního oddělení: tiskove@soc.cas.cz, případně na telefonu 210 310 217. Přednášky probíhají na adrese Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1. Seznam doprovodných akcí naleznete níže.

Přednášky:

Co je to rodinná politika a jak ovlivňuje naše životy?

Lenka Formánková, Gender a sociologie

Najít si placenou práci a založit rodinu – to jsou dva hlavní cíle dospělého života většiny z nás. Zároveň při snaze o nalezení rovnováhy mezi rodinným a pracovním životem řeší mnoho z nás nejrůznější otázky: Kdy je správný čas založit rodinu? Jak efektivně dělit čas mezi rodinu a práci, když den má jen 24 hodin? Jak finančně zajistit rodinu s malými dětmi? Kde a jak se má pečovat o malé děti a starší členy rodiny? Tímto se však na úrovni státu zabývá také rodinná politika, tedy politika zaměřená na podporu rodiny. Cílem přednášky je objasnit si cíle státu v oblasti podpory rodin a na opatření (dávky, služby), které k tomu využívá. Dále si ukážeme, jak se podpora státu mění v historické perspektivě a jak rozdílná podoba opatření státu (mateřská a rodičovské dovolená, zařízení péče o děti, zařízení péče o seniory, dětské přídavky atd.) dopadá na životy nás a našich příbuzných.

Nevěřící Češi v novém náboženském věku?

Zdeněk R. Nešpor, Ekonomická sociologie

Současný svět docela určitě není sekularizovaný a náboženství má z celosvětového hlediska často větší význam než kdykoli dřív. V České republice a dalších evropských zemích se nicméně zdá, jakoby to neplatilo. Společnost je silně odcírkevněná a k (církevnímu) náboženství se většinou staví odmítavě, i když to ještě nemusí znamenat, že je také ateistická. Budeme se ptát, proč a jaké to má důsledky. Budeme rovněž zkoumat, co v těchto ohledech přinesou tzv. církevní restituce.

Proč je důležité vědět, co si Češi myslí o demokracii?

 Jaroslava Pospíšilová, Hodnotové orientace ve společnosti

Spokojenost s podobou demokracie v České republice je více jak dvě desetiletí od sametové revoluce výrazně nižší než v prvních porevolučních letech. Jak demokracii vidí Češi a jak ji hodnotí? Ptáme-li se někoho na hodnocení demokracie, měli bychom mít představu, které atributy on považuje za nejdůležitější. Podrobně se tomuto tématu věnují data z Evropského sociálního výzkumu (ESS), konkrétně ESS Round 6, kde byl zařazen zvláštní modul o vnímání demokracie. To, v jakých intencích o demokracii uvažují občané, hraje důležitou roli při hodnocení demokratického režimu. Rozlišování roviny systémových prostředků a výstupů je za nezbytnou součástí výzkumu kvality demokracie, bude-li demokratický režim produkovat spokojené občany, poroste jeho legitimita. Míra spokojenosti s výkonem konkrétních demokratických institucí však úzce souvisí s mírou očekávání jedince. Na čtyřech modelových Češích si ukážeme, co je pro ně z hlediska fungování demokracie důležité, jakou hodnotu přikládají jednotlivým znakům a jak jsou spokojeni se stavem demokracie v České republice.

Výzkumy veřejného mínění, volební výzkumy a jejich interpretace

Paulína Tabery, Centrum pro výzkum veřejného mínění

Co je veřejné mínění a jak se dělá výzkum veřejného mínění? Čeho si všímat při prezentaci výsledků výzkumu veřejného mínění? Jak se dívat na volební výzkumy a jak je správně interpretovat? Přednáška má za cíl stručně představit celý proces vzniku výzkumu veřejného mínění od přípravy, přes sběr dat a analýzu. Zvláště se zaměří na problémy interpretace výsledků, a to na příkladu nejviditelnějších výstupů, tedy stranických preferencí a volebních modelů.

Bezdomovci a město

Petr Vašát, Lokální a regionální studia

Osoby bez domova se staly nedílnou součástí českých měst. Pobývají na rušných ulicích, u obchodních center nebo dopravních uzlů. Zde je velmi často vídáme na naší cestě do práce nebo do škol. Jejich cesty ale vedou v různých úsecích dne i do skrytých částí města, kam už běžné oko nevidí. Obývají svůj časoprostor, který se možná ne vždy protíná s tím obecným, konvenčním. Jak vypadá tento časoprostor? Co ho tvoří? Je skutečně tak deviantní, špinavý a amorální, jak je nám médii, rodiči, nebo politiky často předkládáno? Cílem přednášky je seznámit posluchače s časoprostorem, jaký zakouší osoby bez domova. 50 osob bez domova fotografovalo svůj den a vzniklo přes 1000 fotografií. Fotografování proběhlo v rámci projektu „Hobohemia: časoprostor bezdomovců“. Ten vedle klasických sociologických metod (tj. rozhovorů či dotazníkového šetření)  využívá také nekonvenční participační techniky, jako jsou právě photovoice (užití jednorázových fotoaparátů) či GPS trasování. Posluchači budou mít možnost seznámit se s výsledky, na jejichž tvorbě se aktivně  podíleli samotní bezdomovci.

Mladí lidé a alkohol

Marie Pospíšilová, Český sociálněvědní datový archiv

V České republice je konzumace alkoholu mezi mladými lidmi stále problematická. V Evropě se řadíme mezi země s nadprůměrnou spotřebou alkoholu mezi mladými, mladí v ČR též začínají pít alkohol ve velmi brzkém věku. V příspěvku si ukážeme, jak mladí lidé (16-19 let) vnímají svoje pití alkoholu – co vůbec považují za „pití“ a „opití se“. Také se zaměříme na to, jak je relativní pojem „pití s mírou“ a že tato „míra“ je u českých mladistvých poměrně vysoká. Mladí Češi a mladé Češky ale nežijí ve světě bez jakýchkoliv norem. Přestože sami vidí „rozumné pití“ poměrně benevolentně, nechtějí (nadměrnou) konzumací alkoholu zklamat důvěru svých rodičů. Ukážeme, jak snadné či nesnadné je pro ně si alkohol obstarat. Podíváme se i na roli kamarádů, rodiny, partnerů, školy a trávení volného času v tom, jak moc a často alkohol konzumují. Přednáška bude doplněna konkrétními ukázkami z rozhovorů s mladými a jejich rodiči.

Hypotéka, nebo celý život v nájmu: jaká je role rodiny při rozhodování o tom, jak bydlet?

Tomáš Samec, Socioekonomie bydlení

„Normální je bydlet ve vlastním bytě nebo domě.“ Všichni to přece říkají a noviny píší, že hypotéční úvěry jsou nejlevnější v historii. Vlastní bydlení představuje jistotu, stabilitu a dobrou investici. Zároveň ceny bydlení v některých regionech stoupají a vlastnické bydlení tak může být hůře dostupné. Jak v této situaci probíhá rozhodování o tom, kde budeme bydlet? Jaký je náš vztah k hypotéčním úvěrům a jakou roli v tomto procesu hraje rodina? Během prezentace zjistíme, že to, co se zdá ekonomickým kalkulem, je často jen výsledkem sdílené sociální normy (tj. představy o tom, co je správné a co bychom měli dělat). Prozkoumáme, jak na nás tato norma působí a jak ji potvrzuje rodina těch, kteří si chtějí vlastní bydlení pořídit. Nakonec zjistíme, že toto nastavení má význam pro reprodukci nerovnosti ve společnosti; nerovnosti mezi těmi, kdo jsou nebo mohou vlastnit dům nebo byt a mezi těmi, co nemohou.

Volný čas a stres v životě Čechů

Michaela Röschová, Sociologie politiky

Říká se, že žijeme v uspěchané době. Máme mnoho práce, málo volna a věčně nestíháme. Přednáška se bude věnovat tomu, jakou roli hrají tyto problémy v životě obyvatel České republiky. V první části se zaměříme na množství a způsob trávení volného času mezi Čechy a Češkami. Kolik jim zbývá volného času a proč ho někteří mají málo? Platí, že volný čas prosedíme u televize? Jaké volnočasové činnosti vedou mezi dnešními dětmi? A co je to vůbec volný čas: jak ho můžeme definovat a měřit? V druhé části přednášky přejdeme k souvisejícímu problému stresu z nedostatku času. Kolik lidí se pravidelně cítí ve stresu a pod tlakem času? Jaké skupiny obyvatel stres trápí nejvíce? A jak se stres promítá do našeho zdraví a životní spokojenosti? Přednáška se bude zajímat nejen o to, jak svůj čas tráví dospělí i děti v České republice, ale seznámí posluchače i se způsoby, jakými je možné tato témata zkoumat.

Další akce pořádané Sociologickým ústavem:

• Mentoringový program pro středoškolačky (informace o programu v rámci přednášek)
• 14. 11. - Edit-a-thon: Posviťme si na (české) vědkyně (informace již brzy)