Přechod mezi lovecko-sběračským a zemědělským způsobem obživy představuje jednu z nejvýznamnějších změn v historii lidského rodu. Rozšíření zemědělství ve střední Evropě je výjimečné především svou rychlostí, když během pouhých 4–8 generací byla sídliště lovců a sběračů zcela nahrazena sídlišti prvních zemědělců. Přestože se studiu této změny věnují po desítky let odborníci z rozličných oborů, původ prvních zemědělců střední Evropy stále není jasný. Byli jimi praktikující zemědělci původem z jihovýchodní Evropy, kteří získali převahu nad zdejšími lovci, nebo se jimi naopak stali místní lovci z doby kamenné, kteří rychle opustili tradiční způsob obživy?

Použitá a citovaná literatura:
Barrett, R.L., Kuzawa, C., McDade, T.W., Armelagos, G.J., 1998. Emerging and re-emerging infectious diseases: the third epidemiologic transition, Annu Rev Anthropol 27, 247–271.
Belfer-Cohen, A., 1991. The Natufian in the Levant, Annu Rev Anthropol 20, 167.
Belfer-Cohen, A., Bar-Yosef, O., 2000. Early sedentism in the Near East, a bumpy ride to village life, in: Kuijt, I. (Ed.), Life in Neolithic farming communities, pp. 19–37.
Bentley, G.R., Goldberg, T., Jasienska, G., 1993. The fertility of agricultural and non-agricultural traditional societies, Popul Stud (Camb) 47, 269–281.
Bentley, R.A., Layton, R.H., Tehrani, J., 2009. Kinship, marriage, and the genetics of past human dispersal, Hum Biol 81, 159–179.
Berbesque, J.C., Marlowe, F.W., Shaw, P., Thompson, P., 2014. Hunter–gatherers have less famine than agriculturalists, Biology letters 10.
Bocquet-Appel, J.-P., Bar-Yosef, O., 2008. The Neolithic demographic transition and its consequences, 1st ed., Springer, New York.
Bongaarts, J., 1978. A framework for analyzing the proximate determinants of fertility, Popul Dev Rev 4, 105–132.
Brůžek, J., 2003. Antropologické aspekty neolitizace střední Evropy, in: Sládek, V., Galeta, P., Blažek, V. (Eds.), Evoluce člověka a antropologie recentních populací. Edice Biologická antropologie: Sborník, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň, pp. 39–53.
Dürrwächter, C., Craig, O.E., Collins, M.J., Burger, J., Alt, K.W., 2006. Beyond the grave: variability in Neolithic diets in Southern Germany?, J Archaeol Sci 33, 39–48.
Fialová, L., 2004. Charakter demografické reprodukce před demografickou revolucí, Demografie 46, 234–237.
Galeta, P., Brůžek, J., 2015. Neolitický demografický přechod ve střední Evropě: empirické doklady a demografické modelování, Historická demografie 39, 1–34.
Galeta, P., Sladek, V., Sosna, D., Bruzek, J., 2011. Modeling Neolithic dispersal in Central Europe: demographic implications, Am J Phys Anthropol 146, 104–115.
Gronenborn, D., 1999. A variation on a basic theme: the transition to farming in southern central Europe, J World Prehist 13, 123–210.
Haak, W., Balanovsky, O., Sanchez, J.J., Koshel, S., Zaporozhchenko, V., Adler, C.J., Der Sarkissian, C.S.I., Brandt, G., Schwarz, C., Nicklisch, N., Dresely, V., Fritsch, B., Balanovska, E., Villems, R., Meller, H., Alt, K.W., Cooper, A., Consortium, t.G., 2010. Ancient DNA from European Early Neolithic farmers reveals their Near Eastern affinities, PLoS Biol 8, 1–16.
Childe, V.G., 1925. The dawn of European civilization, 1st ed., Kegan Paul, London.
Larsen, C.S., 1995. Biological changes in human populations with agriculture, Annu Rev Anthropol 24, 185–213.
Neustupný, E., 2004. Remarks on the origin of the Linear Pottery Culture, in: Lukes, A., Zvelebil, M. (Eds.), LBK dialogues: studies in the formation of the Linear Pottery Culture. British Archaeological Reports, Archaeopress, Oxford, pp. 3–5.
Pavlů, I., 2005. Neolitizace střední Evropy Archeologické rozhledy 57, 293–302.
Petrasch, J., 2001. 'Seid fruchtbar und mehret euch und füllet die Erde und machet sie euch untertan': Überlegungen zur demographischen Situation der bandkeramischen Landnahme, Archäologisches Korrespondenzblatt 31, 13–25.
Richards, M., Macaulay, V., Hickey, E., Vega, E., Sykes, B., Guida, V., Rengo, C., Sellitto, D., Cruciani, F., Kivisild, T., Villems, R., Thomas, M., Rychkov, S., Rychkov, O., Rychkov, Y., Golge, M., Dimitrov, D., Hill, E., Bradley, D., Romano, V., Cali, F., Vona, G., Demaine, A., Papiha, S., Triantaphyllidis, C., Stefanescu, G., Hatina, J., Belledi, M., Di Rienzo, A., Novelletto, A., Oppenheim, A., Norby, S., Al-Zaheri, N., Santachiara-Benerecetti, S., Scozzari, R., Torroni, A., Bandelt, H.J., 2000. Tracing European founder lineages in the near eastern mtDNA pool, Am J Hum Genet 67, 1251–1276.
Robb, J., Miracle, P., 2007. Beyond 'migration' versus 'acculturation': new models for the spread of agriculture, in: Whittle, A.W.R., Cummings, V. (Eds.), Going over: the Mesolithic-Neolithic transition in North-West Europe, Oxford University Press, Oxford, pp. 99–115.
Zvelebil, M., 2004. Who were we 6000 years ago? , in: Jones, M. (Ed.), Traces of ancestry: studies in honour of Colin Renfrew, McDonald Institute for Archaeological Research, Cambridge, pp. 41–60.

The transition between foraging and farming represents one of the most substantial changes in the history of human beings. The spread of farming in Central Europe is unique in its ra­pidity. The settlements of foragers were replaced by the settlements of first farmers within as few as 4–8 generations. In spite of the intense effort dedicated to the issue, it is still unclear who were the first farmers here – invaders from southeastern Europe or Stone Age foragers who quickly abando­ned their traditional subsistence practices and became farmers?