Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast


loga-vlevo_EN1.png
loga-vlevo_EN3.png
loga-vlevo_EN4.png

Komercializace výstupů VaV v programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA

Projekt TG01010135 „Komercializace výstupů VaV ÚEM AV ČR v.v.i , je řešen s finanční podporou TA ČR.

Termín projektu: červenec 2014 – červen 2019

Aktuality projektu

GAMA-logo.jpg

 

Výsledky projektu nabízené k využití

 

 

Program: TG – Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA

Podprogram: 1 – Podprogram 1 „Proof – of – concept“


Číslo projektu: TG 01010135

Doba trvání projektu: červenec 2014 – červen 2019

Finanční podpora: 17 855 000 Kč

  

Tisková zpráva k plnění projektu

 

Projektový tým:
• Ing. Jan Prokšík, Mgr. Gabriela Hlaváčová, manažeři projektu

 

Složení Rady pro komercializaci Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. od 1.9.2016
 

Prof. MUDr. Stanislav Filip, Ph.D., DSc.

FN Hradec Králové

Aplikační sféra

MUDr. Ludmila Plšková

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví

Finanční sféra

Ing. Jan Topinka, DrSc.

ÚEM AV ČR, v.v.i.

Výzkumná sféra

MUDr. Lucia Urdzíková - Machová, Ph.D.

ÚEM AV ČR, v.v.i.

Výzkumná sféra

Ing. Milan Hájek, DrSc.

Institut klinické a experimentální medicíny

Aplikační sféra

MUDr. Peter Bauer, Ph.D.

Bioinova s.r.o.

Aplikační sféra

  

 

ÚEM AV ČR v.v.i. realizuje do roku 2019 projekt Komercializace výstupů VaV v programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA.

Celý projekt je rozdělen do několika dílčích projektů a je zaměřen na překlenutí kritické fáze inovačního cyklu – aplikovaný výzkum a experimentální vývoj produktu nezbytný pro úspěšné umístění na trhu. Tuto fázi nemůže v.v.i z institucionálních zdrojů financovat, ani nemá potřebné prostředky z jiných činností. Začínající spin-off firmy potřebné rezervy nemají a pro investory je záležitost příliš riziková. Trvalá udržitelnost projektu je založena na poznatku, že v dobře nastaveném systému a profesionálním provedení může jeden úspěšně komercializovaný poznatek VaV vygenerovat dostatečné zisky na financování dalších deseti neúspěšných dílčích projektů.

 

Aktuality projektu

Pokrok v projektu Komplexní metoda vyšetřování sluchové funkce
 
 
V dílčím projektu „Komplexní metoda vyšetřování sluchové funkce“ byla překonána poslední kvalitativní překážka, jež bránila plnohodnotnému testování sluchových funkcí na prahových intenzitách – byl vyvinut a prototypově vyroben nízkošumový audio zesilovač kombinovaný s programovatelným pasivním atenuátorem. Toto zařízení umožňuje rozšířit dynamický rozsah použitého generátoru zvuku tak, aby na vysokých intenzitách zvuku nedocházelo ke zkreslení signálu a současně aby na velmi nízkých intenzitách stimulu (kdy se napětí užitečného signálu pohybuje v řádu jednotek i desetin mikrovoltu) byl zaručen potřebný odstup signálu od šumu. Vyvíjené softwarové moduly, realizující jednotlivá sluchová měření, byly přizpůsobeny pro spolupráci s atenuátorem a celá soustava je nyní testována a kalibrována.
Současně s vývojem hardwarových komponent jsou zdokonalovány a laděny i všechny softwarové moduly. Postupně jsou přidávány funkce, zvyšující komfort obsluhy a také bezpečnost a robustnost programů. V návaznosti na aktuální výzkum poruch sluchu jsou rozšiřovány možnosti měřicích postupů, aby bylo možné detekovat nejen standardně testované vady, ale rovněž deficity, jež nebývají běžnými diagnostickými metodami měřitelné – například poruchy vjemu časových parametrů zvuku nebo poruchy vjemu nadprahových podnětů.
 
Oddělení neurofyziologie sluchu

 

Kmenové buňky pro léčbu doposud neléčitelných onemocnění a poranění
 
I přes velké pokroky v současné medicíně zůstává řada vrozených nebo získaných onemocnění a defektů doposud neléčitelných. Příkladem jsou četná neurodegenerativní onemocnění, věkově podmíněné degenerace sítnice vedoucí ke ztrátě zraku a mnoho dalších. Společným znakem většiny těchto onemocnění jsou defekty nebo odumírání specializovaných typů buněk. V současnosti neexistují možnosti jak takovou ztrátu zastavit nebo dokonce tyto buňky obnovit. Právě zde dávají pacientům naději kmenové buňky, které by se mohly přeměnit v chybějící buňky a tak jejich ztrátu kompenzovat. Kromě toho mají kmenové buňky významné imunomodulační vlastnosti a jsou producenty celé řady růstových a trofických faktorů.
   Pro úspěšnou terapeutickou aplikaci kmenových buněk je třeba tyto buňky dostatečně namnožit a současně zachovat všechny jejich užitečné schopnosti. Stejně tak je třeba tyto buňky optimálně uchovávat před jejich aplikací po dobu, než se ověří jejich vlastnosti. Cílem pracovníků Ústavu experimentální medicíny Akademie věd optimalizovat přípravu mesenchymálních kmenových buněk a zajistit optimální podmínky pro jejich uchovávání při jejich skladování a během přepravy k pacientovi. Ukazuje se, že kombinací různých kultivačních podmínek je možné zvýšit výtěžnost těchto vzácných buněk a optimalizovat jejich vlastnosti a životnost. To by mohlo mít zásadní dopad na další rozvoj a zkvalitnění buněčné terapie doposud neléčitelných onemocnění snižujících kvalitu života nebo dokonce život ohrožujících.
 
 
Obrázek. Mesenchymální kmenové buňky. (A) Barvení na aktin (červeně), buněčná jádra (modře). (B) Kmenové buňky rostoucí na nanovlákenném nosiči.
 
 
 
Název dílčího projektu : Optimalizace kultivačních a skladovacích podmínek kmenových buněk připravovaných pro klinickou studii
Řešitel dílčího projektu : prof. RNDr. Vladimír Holáň, DrSc.

 

11. 10. 2016