Archiv zpráv
- 2016 (28)
- Říjen (3)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (1)
- Květen (8)
- Oborová publikační výkonnost výzkumných pracovišť v ČR
- Speciální akce: 2016 OECD Survey on the Czech Republic
- Public lecture: The Overeducation Crisis in the Middle East
- Konference "Celoživotní ekonomické dopady mateřství"
- Public lecture: The Knowledge Capital of Nations
- Podpora rodin s dětmi prostřednictvím daňově dávkového systému
- Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v ČR
- Podpora školek je výhodná pro všechny
- Duben (3)
- Březen (3)
- Únor (3)
- Leden (1)
- 2015 (32)
- Listopad (4)
- Říjen (4)
- Září (4)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Duben (5)
- Březen (2)
- Únor (5)
- 2014 (12)
- Prosinec (1)
- Září (1)
- Srpen (1)
- Červenec (1)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Březen (3)
- 2013 (17)
- Prosinec (3)
- Listopad (2)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Červen (1)
- Květen (3)
- Duben (2)
- Březen (1)
- Únor (1)
- Leden (1)
- 2012 (12)
- Prosinec (1)
- Listopad (1)
- Říjen (1)
- Září (2)
- Srpen (1)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (1)
- Březen (1)
- Únor (2)
- 2011 (9)
- Prosinec (1)
- Říjen (1)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Únor (1)
Zprávy
Důchodové reformy v Evropě
17. srpna 2011 - IDEA dnes vydala studii "Důchodové systémy v Evropě: Reformují všichni". Autor studie Ondřej Schneider v ní vysvětluje, co motivovalo změny v penzijních systémech ve státech Evropské unie, a na základě výsledků doporučuje Česku reformy řádně promyslet. Nejvýraznější reformu provedli v letech 1994-2009 v Polsku, Itálii, Švédsku a Německu, kde se předpokládané náklady na důchodový systém v roce 2050 snížily o 5 až 6% HDP.
Celou studii si můžete přečíst zde.
V České republice očekávané náklady na důchodový systém v roce 2050 ve sledovaném období klesly o 1,8%. Z pohledu reformního úsilí se tak řadíme k evropskému průměru, poznamenává Ondřej Schneider, autor studie.
Z analýzy dále vyplynulo, že reformy byly motivovány především obavami z dlouhodobého nárůstu výdajů na důchody v budoucnosti. Vlády například nereagují na samotnou výši výdajů na důchody, zdají se ale být velmi citlivé na rozdíl mezi výdaji v daném roce a očekávanými výdaji v roce 2050, vysvětluje Schneider.
České výdaje na důchody se v posledních patnácti letech prakticky nemění a pohybují se kolem 8% HDP, výše vládních výdajů na důchody v roce 2050 je nyní odhadována na 10,2% HDP. Jak ukázala dřívější studie IDEA, český důchodový systém má i relativně nízký skrytý penzijní dluh. Ačkoliv v evropském srovnání se zdá, že český důchodový systém je vcelku v pořádku, nárůst budoucích penzijních výdajů o 2.6% HDP oproti dnešku není zanedbatelný, neboť téměř zdvojnásobí současný rozpočtový deficit.
Česko má ovšem v mezinárodním srovnání zásadní výhodu v tom, že reformu nemusí dělat pod velkým tlakem, a mělo by se tedy zaměřit především na kvalitu reforem. Český důchodový systém lze hodnotit jako velmi dobře spravovaný průběžný systém, s náklady na udržitelné úrovni. Jeho další zlevnění je ovšem o to těžší, neboť prakticky všechna opatření v rámci daného systému již byla učiněna, shrnuje situaci Ondřej Schneider.
Studie vychází z dat Evropské komise.