Archiv zpráv
- 2016 (28)
- Říjen (3)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (1)
- Květen (8)
- Oborová publikační výkonnost výzkumných pracovišť v ČR
- Speciální akce: 2016 OECD Survey on the Czech Republic
- Public lecture: The Overeducation Crisis in the Middle East
- Konference "Celoživotní ekonomické dopady mateřství"
- Public lecture: The Knowledge Capital of Nations
- Podpora rodin s dětmi prostřednictvím daňově dávkového systému
- Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v ČR
- Podpora školek je výhodná pro všechny
- Duben (3)
- Březen (3)
- Únor (3)
- Leden (1)
- 2015 (32)
- Listopad (4)
- Říjen (4)
- Září (4)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Duben (5)
- Březen (2)
- Únor (5)
- 2014 (12)
- Prosinec (1)
- Září (1)
- Srpen (1)
- Červenec (1)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Březen (3)
- 2013 (17)
- Prosinec (3)
- Listopad (2)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Červen (1)
- Květen (3)
- Duben (2)
- Březen (1)
- Únor (1)
- Leden (1)
- 2012 (12)
- Prosinec (1)
- Listopad (1)
- Říjen (1)
- Září (2)
- Srpen (1)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (1)
- Březen (1)
- Únor (2)
- 2011 (9)
- Prosinec (1)
- Říjen (1)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Únor (1)
Zprávy
Regionální rozdíly v kupní síle
Cenové hladiny v jednotlivých regionech České republiky mají významný dopad na relativní výši průměrných důchodů v ekonomice. Například na první pohled bohatí Pražané si tak při zohlednění pražské cenové hladiny mohou reálně dovolit stejně jako obyvatelé ostatních regionů.
Shrnutí studie IDEA od autorů Matěje Bajgara a Petra Janského si můžete přečíst níže.
- Zohlednění regionálních rozdílů v cenových hladinách má významný dopad na relativní výši průměrných reálných mezd, platů, důchodů a dávek v jednotlivých krajích.
- Nominální mzdy v soukromém sektoru jsou sice v Praze o 43% vyšší než v celé zemi, ale za polovinou tohoto náskoku stojí vzdělání a profesní skladba pražské pracovní síly a další polovinu vyváží vyšší cenová hladina v Praze. Daný pracovník si tak v Praze vydělá reálně stejně jako si v průměru vydělá obdobný pracovník ve zbytku země.
- Z ostatních krajů jsou nejvyšší reálné mzdy v soukromém sektoru v Středočeském kraji, nejnižší v Karlovarském a Zlínském kraji. Když navíc zohledníme vzdělání a další charakteristiky pracovníků, jsou nejvyšší reálné mzdy v soukromém sektoru ve Středočeském, Ústeckém a Plzeňském kraji, nejnižší naopak ve Zlínském a Jihomoravském kraji.
- Nejvyšší reálné platy ve veřejném sektoru jsou díky relativně nízkým cenovým hladinám ve Královehradeckém, Ústeckém a Plzeňském kraji, nejnižší naopak v Jihomoravském a Zlínském kraji. Po zohlednění vzdělanostní úrovně jsou jednoznačně nejnižší reálné platy ve veřejné sféře v Praze.
- Nominální starobní důchody jsou nejvyšší v Praze, ale reálné důchody jsou zde kvůli vysokým cenovým hladinám naopak nejnižší, 10% pod průměrem a o 15% nižší než v Ústeckém kraji. Reálné důchody jsou nízké rovněž v Jihomoravském kraji.
- Zohlednění regionálních cenových hladin při stanovování platů státních zaměstnanců, starobních důchodů a sociálních dávek by mohlo snížit regionální nerovnosti v reálných příjmech mezi některými skupinami obyvatel a vést k částečnému narovnání možnosti získat pro práci ve veřejném sektoru kvalitní zaměstnance. Zároveň by ovšem mohlo dále prohloubit ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji a potenciálně by vyžadovalo citelné náklady spojené s administrativou a dodatečným sběrem dat.