Projekty

Chemie fluorovaných fosfonátů

Vyvinuli jsme nové metodologie pro nukleofilní přenos fluorovaných funkčních skupin pomocí fluorovaných fosfonátů (Chemické Listy 108: 926, 2014).

 
 

Nukleofilní a radikálový přenos tetrafluorethyl a tetrafluorethylén skupin

Z dibromtetrafluorethanu byly syntetizovány různé sloučeniny obsahující síru, které jsou studovány jako reagenty nukleofilního a radikálového přenosu tetrafluorethyl a tetrafluorethylén funkčních skupin (European Journal of Organic Chemistry 4528-4531, 2011; Synlett 1187-1190, 2012; Journal of Fluorine Chemistry 156: 307-313, 2013; Journal of Fluorine Chemistry 171: 162-168, 2015; Chemistry - A European Journal 2015).

 
 

Nové metodologie pro přípravu (pentafluorsulfanyl)benzenů

Organické sloučeniny obsahující pentafluorsulfanylovou skupinu (SF5) vykazují unikátní chemicko-fyzikální vlastnosti, mezi něž patří extrémní kinetická a hydrolytická stabilita, silně elektron-akceptorní schopnosti, značná lipofilita a vysoká elektronegativita SF5 skupiny. Zavedením SF5 skupiny do organické molekuly je možno dosáhnout vysokého dipólového momentu, aniž by se zvýšila polarita. Díky těmto vlastnostem byla pentafluorsulfanylová skupina využita při vývoji nových biologicky aktivních sloučenin a materiálů, jako polymerů a kapalných krystalů. Bohužel, přístup k sloučeninám obsahujících SF5 skupinu je velmi omezený a chemie těchto látek zůstává z velké části neprozkoumána.

Cílem tohoto projektu je vývoj nových přístupů k substituovaným (pentafluorsulfanyl)benzenům (Organic Letters 13: 1466-1469, 2011; Journal of Organic Chemistry 76: 4781-4786, 2011; Tetrahedron Letters 52: 4392-4394, 2011; Journal of Fluorine Chemistry 143: 130-134, 2012; European Journal of Organic Synthesis 2123-2126, 2012; Beilstein Journal of Organic Chemistry 1185-1190, 2012; Beilstein Journal of Organic Chemistry 9: 411-416, 2013; Synlett 855-859, 2013; Journal of Organic Chemistry 79: 8906-8911, 2014; Environmental Science and Pollution Research 21: 753-758, 2014; Journal of Fluorine Chemistry 157: 79-83, 2014; Beilstein Journal of Organic Chemistry 11: 1494-1502, 2015).

 
 

Vlastnosti perfluorovaných rozpouštědel

Cílem tohoto projektu je využití extrémně inertních a hydrofobních vlastností perfluorovaných sloučenin jejich použitím jako reakční prostředí v enzymatických reakcích. Provádíme biokatalýzu (za použití izolovaných enzymů nebo buněk) v perfluorovaných uhlovodících, což přináší výhody při izolaci produktu, dochází také k modifikaci rozsahu reakce a ke zvýšení selektivity (Chemical Communications: 1680-1681, 2002).

Dále studujeme rozpustnosti perfluorovaných uhlovodíků s ethery a alkoholy (binární a ternární rovnováhy kapalina-kapalina) ve spolupráci s Doc. Řehákem z VŠCHT Praha (Journal of Fluorine Chemistry 129: 397-401, 2008; Journal of Chemical & Engineering Data 59: 3510-3516, 2014).

 
 

Syntéza a modifikace rostlinných růstových regulátorů

V roce 2004 byl z kouře hořící vegetace izolován stimulator klíčení velkého množství druhů rostlin. Tati extrémně aktivní látka schopná stimulovat klíčení až v nanomolárních koncentracích (10-9M) byla identifikována Flemattim a Van Stadenem jako sloučenina 1. Později pak byly identifikovány v kouři další deriváty a celá skupina těchto látek byla nazvána karrikiny. V roce 2010 pak Van Staden identifikoval v kouři take 3,4,5-trimethylfuran-2(5H)-on (TMB), látku která klíčení inhibuje a výrazně snižuje účinnek karrikinů.


Tento multidisciplinární projekt, na kterém se kromě chemiků podílejí také odborníci z rostlinné fyziologie a molekulární biologie, se zaměřuje na studium mechanismu účinku těchto látek, jejich vliv na klíčení a růst mladých rostlin (Annals of Botany 111: 489-497, 2013) a také na vzájemné působení karrikinů a TMB (New Phytologist 196: 1060-1073, 2012).

Cílem chemické části je příprava syntetických analogů inhibitoru klíčení pro účely strukturně-aktivitní studie. Modifikace TMB jsou prováděny zejména na uhlíku C-5 (Journal of Plant Physiology 170: 1235-1242, 2013). Dále jsou syntetizovány halogen-, alkoxy-, aryloxyderivátů a estery karboxylových kyselin. U takto připravených derivátů lišících se elektronickými a sterickými vlastnostmi je studována jejich aktivita a sloučeniny s nejvyšší aktivitou jsou dále modifikovány tak, aby je bylo možné použít jako molekulární sondy ke studiu mechanismu účinku.