Ondřej Sládek proslovil 25. dubna na Filozofické fakultě MU  přednášku s názvem "Jan Mukařovský a Roman Jakobson - spojité nádoby?".

Anotace přednášky:
Jan Mukařovský (1891–1975) a Roman Jakobson (1896–1982) patří k zakládajícím členům Pražského lingvistického kroužku a k nejvýznamnějším propagátorům jeho strukturální teorie a metodologie. I když pocházeli z různého prostředí a ve svých dílech využívali odlišné kontexty a zdroje, jejich myšlení a řešení otázek strukturální lingvistiky a poetiky bylo v určitém období obdivuhodně blízké a vzájemně se doplňující. Jejich společný přítel, Vítězslav Nezval, je právě proto charakterizoval jako „spojité nádoby“. Skutečností však je, že po roce 1945 jejich životní osudy i vědecké směřování doznalo značných změn. Nástin a vysvětlení důvodů této proměny, ale také detailní rozbor toho, co mají společné a v čem se naopak liší, je hlavním tématem této přednášky. Nejširší rámec mého příspěvku vymezují následující otázky: Jak Mukařovský a Jakobson přistupovali k některým vybraným teoretickým problémům z oblasti poetiky a estetiky, jaká byla jejich řešení? Jaký byl jejich vzájemný vztah? Opravdu jej můžeme popsat jako „spojité nádoby“? Co nám o tom říkají archivy a jejich vlastní práce?

Přednášku pořádal Brněnský naratologický kroužek.