Previous Next
Záslužná edice KVĚTA SGALLOVÁ Součástí vývoje novočeské poezie na konci 18. a začátku 19....
Důstojná sumarizace Na úvod je třeba podotknout, že česká literární a knihovní věda rozhodně netrpí...
Ad Zdeněk Smolka: Historie polské literatury českého Těšínska – polemika LIBOR MARTINEK Již jednou jsem polemizoval s recenzí ostravského literárního historika...

Events Calendar

Previous month Previous day Next day Next month
By Year By Month By Week Today Search Jump to month
Pavel Janáček: „Zatím nelze“. Měsíčník Gong a cesta poválečného českého umění od surrealismu k pop-artu (40. léta 20. století)  
Tuesday, 14. October 2014, 17:00
     

14. 10. 2014 proslovil v přednáškovém sále ÚČL Pavel Janáček přednášku „Zatím nelze“. Měsíčník Gong a cesta poválečného českého umění od surrealismu k pop-artu (40. léta 20. století).

 

Anotace:

V úvodu přednášející připomene rozpětí teoretického uvažování o literární cenzuře a možnostech jejího studia na příkladu antologie Pavlíček - Píša - Wögerbauer (eds.): Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře. Poté naznačí pojetí cenzury použité v připravované knize V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře (1749–2014). Následovat bude hlavní část přednášky, věnovaná analýze série cenzurních kontextů a událostí, obklopujících pokus jedné z protektorátních postavantgardních skupin, brněnského kroužku kolem malíře Pavla Brázdy a (tehdy) rovněž vyýtvarníka a (v budoucnu) kritika Jaroslava Dreslera, vydávat skupinový časopis Gong. Postupně bude představen strojopisný bulletin Gong, cyklostylovaný časopis téhož jména, vydávaný jako orgán Svazu české mládeže v Králově Poli v létě 1945, a nezdařený pokus o oficializaci Gongu jako umělecké revue v zimě 1945/1946. Nezdar tohoto pokusu bude vyložen na pozadí cenzurního systému třetí republiky. V závěru se přednášející pokusí položit otázku, jak lze interpretovat důsledky cenzurních intervencí pro dějiny literatura a umění: existuje něco takového, jako dějiny výpovědí, které se nevynořily nad hladinu diskursu? Poukáže přitom na možnosti, které analýza takových nevynořených výpovědí nabízí pro interpretaci například díla Milana Kundery, který v časopise Gong publikoval v roce 1945 svůj první text - překlad Majakovského básně Ptáče boží.