Česky
Vážení přátelé Akademického bulletinu,
když jsem hledala vhodná slůvka pro pozvání na Špicberky, kde naši geologové odhalili při měření pohybů zemské kůry možné souvislosti se zemětřeseními, netušila jsem, jak brzo pohyby nastanou. Že se 25. dubna 2015 zatřásla zem v Nepálu, odborníky asi nepřekvapilo, jenže zemětřesení o magnitudo 7,8 si vyžádalo tisíce obětí. Prozkoumat celou zasaženou oblast dosud nebylo možno, ovšem nyní může analýzou satelitních dat Nepálu pomoci i veřejnost. Informuje nás o tom v rámci odborného komentáře dr. Aleš Špičák z GFÚ AV ČR:
Zemětřesení způsobil násun Euroasijské desky na desku Indickou podél zlomu uklánějícího se pod hlavní himálajský hřeben. Na ploše přibližně 150 x 100 km se protilehlé horninové bloky během zemětřesení posunuly až o 4 m. Ničivost každého zemětřesení je však dána nejen jeho parametry a místní geologickou stavbou, ale také odolností staveb. V Nepálu jsme nyní svědky neblahé kombinace dvou faktorů, které už ve světě v minulých letech způsobily obrovské ztráty na životech a hmotné škody. Je to jednak nízká odolnost staveb proti otřesům půdy, podobně jako na Haiti v r. 2010, jednak poloha sídel pod strmými, sesuvy ohroženými svahy narušenými miliony let trvající kolizí Indické a Euroasijské desky, jako tomu bylo i ve východočínském Sichuanu v r. 2008. Právě kvůli sesuvům se do mnoha vesnic stále ještě nedostala pomoc, a tak není zdaleka zmapován rozsah katastrofy. Kolegové z Oregon State University umístili na internet satelitní snímky oblasti před a po zemětřesení. Kdokoli se může přihlásit na http://www.tomnod.com/campaign/nepal_earthquake_2015/, pečlivě prohlížet vybranou oblast a označovat postižená místa. Netřeba se bát chyby, protože objekt musí označit nejméně tři lidé, aby byl evidován jako poškozený. Rozvoj přístrojové techniky, téměř neomezené možnosti počítačů a dostupnost geologicky významných lokalit umožnily kvalifikovaně odhadnout budoucí chování aktivních zlomových systémů v oblastech vysoké pravděpodobnosti vzniku silných zemětřesení. Zpřesnily se odhady silných pohybů půdy následkem zemětřesení, což společně s vývojem stavebních materiálů umožnilo konstruovat budovy tak, aby pohybům odolaly. Navzdory tomu v mnoha ohrožených oblastech nekoordinovaně vznikají rozměrné stavby ignorující bezpečnostní opatření. I proto je bilance důsledků silných zemětřesení v uplynulých deseti letech nejhorší v historii. Pokud společnost zásadně nezmění přístup, budou katastrofy dosahovat stále větších rozměrů (úplný komentář viz http://abicko.avcr.cz).
Foto: Archiv GFÚ AV ČR
Zbývá snad jen dodat, že lze toto závěrečné varování zobecnit do nejrůznějších oblastí života. Však je také přírodním hrozbám věnován jeden z programů Strategie AV21.
MARINA HUŽVÁROVÁ a ALEŠ ŠPIČÁK