Zahrádkaření a město: Pražské zahrádkové osady pohledem urbánních studií

ZAHRÁDKAŘENÍ A MĚSTO: PRAŽSKÉ ZAHRÁDKOVÉ OSADY POHLEDEM URBÁNNÍCH STUDIÍ

Mohlo by se zdát, že zahrádky a zahrádkaření představují element, který do městského prostředí nepatří. Přesto jsou zahrádky (a zahrádkové osady) součástí měst již od devatenáctého století a jejich vznik a rozvoj je velmi úzce navázán na industrializaci a urbanizaci, z kterých se zrodily evropské moderní metropole. V současnosti slouží zahrádkové osady ve městech napříč Evropou jako prostory udržitelné městské rekreace. Jsou ale zároveň i součástí domova ve městě, představují způsob, jak si město zabydlit, a pro mnoho lidí jsou domovem možná víc, než jejich vlastní byt. Přesto se v Čechách (a zejména ve velkých městech) v posledních letech ocitly zahrádkové osady pod velkým tlakem, který je postupně vytlačuje například z mapy Prahy.

V průběhu prezentace

• zmapujeme situaci, v jaké se v Praze zahrádkové kolonie nacházejí dnes
• ukotvíme ji do historických souvislostí a porovnáme se zahraničím
• v rámci diskuse současného stavu se zaměříme především na hybridní charakter zahrádkových osad jako přírody ve městě, krocené a hýčkané, která je přetvářená podle potřeb a představ obyvatel měst
• ukážeme si, že zahrádkové osady existují jako hybridní prostory na pomezí nejen mezi městským a neměstským, ale též soukromým a veřejným, a na materiální rovině též minulým a budoucím