Ne/náboženské naděje intelektuálů. Vývoj české sociologie náboženství v mezinárodním a interdisciplinárním kontextu

Zajímá vás moderní religiozita? Ptáte se, proč je česká společnost jednou z nejméně náboženských na světě? Chcete porozumět sociologickým, historickým a antropologickým výzkumům náboženství? I jejich omezením? Chcete se dozvědět něco víc z dějin české sociologie? Proniknout do diskusí o náboženství od druhé poloviny 19. století do současnosti? Pak je právě vám určena nová kniha Zdeňka R. Nešpora!

Z obsahu: Masarykova „angažovaná sociologie“, křesťanská sociologie, díla katolických intelektuálů, exkněží i volných myslitelů, protestantští teologové, náboženské statistiky a první skutečné sociologické výzkumy, Češi a Slováci, sociologický provoz za Protektorátu, poválečné naděje a ztráty sociologie náboženství, boj proti náboženství i sociologii v letech padesátých, „zlatá léta“ šedesátá, vědecký ateismus a jeho důsledky, současný stav české sociologie náboženství.

Z lektorských posudků:

Sociologie náboženství je vzhledem k donedávna popíranému či bagatelizovanému, ale přitom stále zřetelnějšímu významu náboženství v (post)moderní společnosti jednou z klíčových humanitních disciplín dneška. Z. R. Nešpor ukazuje, že sociologie náboženství se nikdy nevyvíjela jako „čistá“ teoretická disciplína, ale vždy byla spojena s ideologickými a politickými zápasy toho kterého historického období. Práce autorů, spojených osobně s jednotlivými církvemi, byla pochopitelně ovlivněna touto příslušností – práce „vědeckých ateistů“ ovlivněna jejich oficiálním „zadáním“ – práce bývalých příslušníků církví, kteří se s nimi ve zlém rozešli (nejčastěji bývalých katolických kněží) ovlivněna tímto rozchodem. Avšak i práce sociologů náboženství v užším slova smyslu byla více či méně ovlivněna jejich názory o „správném“ vztahu vědy a náboženství, to jest většinou jejich scientismem. Tento rozměr vztahu mezi ne/náboženskými názory a vědeckým výzkumem náboženství, který se zrcadlí v díle každého z portrétovaných autorů, vytváří základní dynamiku Nešporovy práce. Jeho kniha se tak vlastně stává dějinami českého náboženského myšlení ve dvacátém století.

Martin C. Putna

Svojí knihou pokrývá Z. R. Nešpor prostor, jenž dosud v českém prostředí nebyl soustavněji pojednán. Jeho studie je velmi široce materiálově založena. Jde o syntetizující výklad, jenž je členěn především chronologicky a po jednotlivých skupinách badatelů. Text svým charakterem plní jak funkci analytické studie, tak i funkci odborné syntézy a do určité míry i druhoplánově encyklopedické příručky. Tento spis bude podstatným obohacením české společenskovědní knižní produkce.

Jan Horský