Previous Next
Komplexní anatomie cenzury a utopie necenzury LENKA ŘEZNÍKOVÁKdyž ve svém utopickém románu z roku 1771 představoval...
Jan Čep z kvantitativní perspektivy MICHAL ŠKRABAL O chystaném autorském slovníku Jana Čepa jsme se mohli dočíst v diptychu...
Edice Komenského: svazek 9/II ONDŘEJ KOUPILPřed časem jsem na stránkách České literatury upozornil, že ediční stroj...

Mgr. Aleš Merenus, Ph.D.

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
 

Badatelské zaměření

Česká próza a drama po roce 1945; dramatizace literárních děl; naratologie a sémantika fikčních světů; teorie intermediality; současní autoři Moravy a Slezska.

Studium a stáže

1997–2005 PdF OU, obor Český jazyk a literatura – základy společenských věd (diplomová práce Adaptace literárního díla ve výuce literatury na 2. stupni škol); 2007–2008 zahraniční stáž: School of Modern Languages & Cultures (Slavonic Studies) University of Glasgow; 2009–2011 JAMU, bakalářské studium oboru Divadelní dramaturgie (bakalářská práce Dva texty dramatu také ve vybraných inscenacích režiséra Jana Mikuláška); 2005–2012 FF MU, Ústav české literatury a knihovnictví, doktorské studium (disertační práce Nárys teorie dramatizací literárních děl).

Zaměstnání

2005–2012 FF MU, interní doktorand Ústavu české literatury a knihovnictví; od r. 2009 FF MU, externí vyučující na Ústavu české literatury a knihovnictví; od 2011 ÚČL AV ČR, doktorand, resp. postdoktorand v Oddělení pro výzkum 20. století a literatury současné.

Výběrová bibliografie

Studie:

  • „Kterak čeští Honzové vyzráli na nacistické peklo aneb Jinotajná zobrazení války v českém dramatu čtyřicátých let“. In: L. Jungmannová (ed.): Performativita válek a konfliktů. Praha: Akropolis, 2016, s. 134–141.
  • „Divadelní anabáze Haškových Osudů aneb Každá doba si žádá svého Švejka“. In: F. A. Podhajský (ed.): Fikce Jaroslava Haška. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2016, s. 225–272.
  • Literární žánr fantastické literatury aneb „žánrologie“. Dostupné na: http://www.phil.muni.cz/clit/fantasticka_literatura/prezentace.pdf [přístup 14. 1. 2011].
  • „Několik literárněteoretických poznámek k novele a dramatu Dům U tonoucí hvězdy“. In: J. Kudrnáč – L. Nováková – Z. Urválková – M. Fránek – M. Novotná – T. Riedlbauchová (eds.): Julius Zeyer, lumírovský básník v duchovním dění Evropy. Brno: Host, 2009, s. 175–187.
  • „Divadlo a performance aneb Od divadelní sémiotiky k performančním studiím“. In: O. Sládek (ed.): Performance/performativita. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2010, s. 149–170.
  • „Příběh (a) dramatizace“. In: S. Fedrová – A. Jedličková (eds.): Podoby a funkce příběhu. Pokus o interdisciplinární debatu. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2011, s. 20–32. Dostupné na: http://www.ucl.cas.cz/slk/data//2010/sbornik/sbornik.pdf.
  • „Nové hranice vyprávění aneb Vypráví drama příběhy?“ In: S. Fedrová – A. Jedličková (eds.): Intermediální poetika příběhu. Praha: Akropolis, 2011, s. 141–165.
  • „Dva texty dramatu a projektovaný inscenátor“. Divadelní revue 23, 2012, č. 3, s. 54–69.
  • „Mnoho povyku pro Heterocosmica aneb Několik poznámek k fikčním světům divadelních inscenací“. In: B. Fořt (ed.) Heterologica. Poetika, lingvistika a fikční světy. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2012, s. 175–200.
  • „Geneze a vývojové proměny české dramatizační praxe ve 20. a 21. století pohledem konceptu tří os“. Bohemica litteraria 16, 2013, č. 2, s. 113–133.
  • „Jak vypráví drama aneb O generativním a inscenačním vypravěči, zcizovaném vyprávění, voice-overu a dalších vyprávěcích strategiích dramatu“. Theatralia 17, 2014, č. 1, s. 301–314.

Účast v týmových pracích:

 

PŘEHLED ODBORNÉ ČINNOSTI