Trendy v porodech mimo partnerství

Rodičovství bez partnera (ve velké většině případů se jedná o mateřství bez partnera) je náročnou životní rolí, ve které je třeba kombinovat ekonomické zajištění rodiny s péčí o děti a domácnost. Situace sólo matek  a jejich možnosti kombinovat práci a péči se v různých zemích liší v závislosti na diskurzech a politikách spojených s mateřstvím či strukturou trhu práce [Duncan, Edwards 2013]. Ve většině zemí včetně ČR se však nesnadnost rodičovství bez partnera negativně projevuje na kvalitě života sólo matek i jejich dětí. Rodiny sólo matek jsou více ohroženy chudobou [Brady, Burroway 2012; Sirovátka et al. 2015] a zažívají více stresu [Amato 2000; Avison, Ali, Walters 2007; Osborne, Berger, Magnuson 2012]. Děti matek bez partnera mají v porovnání s dětmi s oběma rodiči v průměru horší fyzické či psychické zdraví [Bjarnason et al. 2012; Shah, Zao, Ali 2011; Štípková 2013; Weitoft et al. 2003] a dosahují nižšího vzdělání [Hampden‐Thompson 2009; McLanahan, Tach, Schneider 2013; Hubatková et al. 2012].

Cílem tohoto textu je zjistit, jestli se v čase mění podíl matek, které rodí děti mimo partnerský vztah, a jestli se mění také asociace tohoto rodinného uspořádání se sociodemografickými charakteristikami matek. Rodinná uspořádání, do kterých se rodí děti, se v posledních více než dvou dekádách značně proměnila, a proto lze očekávat, že se změnil i podíl a/ nebo charakteristiky žen, které své děti rodí mimo partnerství. Jedním z důvodů, proč toho o porodech mimo partnerství víme tak málo, jsou omezené datové zdroje, ze kterých můžeme informace čerpat. Proto je cílem tohoto textu také zmapovat možnosti měření rodinného uspořádání rodiček a porovnat výsledky, která nám k tématu poskytují.