Previous Next
Komplexní anatomie cenzury a utopie necenzury LENKA ŘEZNÍKOVÁKdyž ve svém utopickém románu z roku 1771 představoval...
Jan Čep z kvantitativní perspektivy MICHAL ŠKRABAL O chystaném autorském slovníku Jana Čepa jsme se mohli dočíst v diptychu...
Edice Komenského: svazek 9/II ONDŘEJ KOUPILPřed časem jsem na stránkách České literatury upozornil, že ediční stroj...

Mezioborová vědecká sympozia k problematice kultury a umění 19. století se v Plzni pořádají každoročně od roku 1981 a jsou součástí festivalu Smetanovské dny. Značné renomé si tato odborná setkání získala už v osmdesátých letech, kdy mimopražské místo konání dávalo organizátorům a účastníkům širší prostor pro svobodnější uvažování a pomáhalo českým humanitním vědám udržet krok s bádáním na druhé straně železné opony.   

Sympozia připravuje organizační tým odborníků z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, v. v. i., Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i. a z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spolupracujícími institucemi jsou dále Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje a Archiv města Plzně.

Součástí této vědecké akce je pravidelně bohatý doprovodný program, zejména pak tematické výstavy v Západočeské galerii, jakými byly například Tělo a tělesnost v českém výtvarném umění (2009), Vražedná realita. Zločin a trest v českém výtvarném umění 1800–1914 (2010), Ach! Italia, cara mia! (2011) nebo Člověk a stroj. Strojová estetika v českém výtvarném umění 19. století (2012).

Podrobnější informace o plzeňských sympoziích získáte na webu www.plzensympozium.cz.

 

36. ročník plzeňského sympozia

 

katastrofa vyrezČlověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě

 Plzeňské sympozium je pro rok 2016 koncipováno jako prostor pro pokračování a rozvinutí debaty o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. V průběhu setkání bychom rádi konfrontovali analýzy různých událostí i dlouhodobějších procesů spjatých s „dlouhým“ 19. stoletím, které v dosavadní české diskusi zůstaly vesměs stranou pozornosti. Ve shodě s dikcí této diskuse, jejíž těžiště představují publikace „Něco překrásného se končí“ (2008) a „Kolaps a regenerace“ (2009), vnímáme katastrofické dění, ale též dlouhodobě probíhající krize jako příležitost ke změně, k novému uspořádání vztahů. Mezioborové zaměření reflexe tohoto dění považujeme za produktivní, domníváme se však, že vedle přírodovědných oborů, archeologie, historie a ekonomie mají k tématu mnoho co říci i uměleckohistorické disciplíny.

Lidská potřeba bezpečí a jistoty, jak o ní uvažoval například Abraham Maslow, má podle našeho přesvědčení svou relativně neproměnnou fyziologickou rovinu, je však podmíněna i kulturně – středoevropská společnost 19. století tedy rozpoznávala různá ohrožení a prožívala je sobě vlastním způsobem. Na mezioborovém sympoziu proto uvítáme příspěvky popisující události a společenské jevy, které nekonvenovaly s touhou člověka 19. století po rozumově zbudovaném řádu, vyvolávaly vzrušení a neklid v tehdejším obyvatelstvu českých zemí. Vztahování se člověka ke katastrofě budeme nahlížet z různých perspektiv: pozorování katastrofického dění, pokusy o predikci hrozeb, vyrovnávání se s následky katastrof.

 

Srdečně Vás zveme k účasti na sympoziu, které se uskuteční 25. až 27. února 2016.

 

Eva Bendová, Národní galerie v Praze

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

Martin Hrdina, Ústav pro českou literaturu AV

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

Kateřina Piorecká, Ústav pro českou literaturu AV

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

36. ročník plzeňského sympozia pořádají Ústav pro českou literaturu Akademie věd a Národní galerie v Praze.

 

Tematické okruhy

  • Katastrofa v jazykovém obrazu světa.
  • Filozofické a teologické reflexe, dobové rozumění kategoriím chaosu a řádu, harmonie a disharmonie.
  • Katastrofa jako námět umělecké tvorby.
  • Literární reprezentace katastrofy.
  • Obraz katastrofy v médiích.
  • Katastrofa jako důvod ke změně systému, stylu nebo urbanizace území.
  • Dobový zájem historické vědy o kolapsy historických civilizací a kultur.
  • Lokální a globální katastrofy, jejich popis a zamyšlení nad dopadem na společnost.
  • Dobově příznačné způsoby prevence a postprevence.
  • Katastrofa jako výzva pro vědu a techniku 19. století.

 

PROGRAM

 

POZVÁNKA A PŘIHLÁŠKA

 

Výsledky odborných jednání jsou každoročně publikovány v konferenčních sbornících, které od roku 2008 vydává nakladatelství Academia.

 

cizi-jine-exoticke-v-ceske-kulture-19-stoleti

zlocin-a-trest-v-ceske-kulture-19-stoleti