Nadační fond Neuron v rámci slavnostního večera ve čtvrtek 24. listopadu ocenil šest českých vědců, z toho čtyři z ústavů Akademie věd České republiky, za vědecké zásluhy světového měřítka, osobní integritu, statečnost a nezištné jednání vůči svému okolí i mladším generacím. 

Je nám ctí, že můžeme i letos ocenit šest osobností, které právě ve světové vědě zanechaly nesmazatelné stopy. Někteří z letošních laureátů stáli u zrodu oborů nebo zásadně ovlivnili jejich současnou podobu. Vychovali generace mladých vědců a jejich cesta druhou polovinou dvacátého století napoví mnoho i o jejich postojích a osobní integritě,” řekla Monika Vondráková, předsedkyně správní rady NF Neuron, a dodala, že věří, že každoroční udílení Cen Neuron za přínos světové vědě svou měrou přispěje k tomu, aby dělení na českou a světovou vědu postupně ztrácelo svůj smysl.

Cenu Neuron v oboru chemie si odnesl prof. Josef Michl, jenž působí i v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Ve své práci se snaží vyvinout materiály pro účinnější a levnější solární panely. Vede tým, který vytvořil chemickou stavebnici z molekul. Prof. Michl je autorem stovek vědeckých prací, několika knih a patentů a je jedním z nejcitovanějších vědců českého původu. „Věda je jen jedna. Molekula aspirinu vypadá stejně, když se na ni dívá Ink nebo Eskymák. Rozdíly však existují v přístupu k vědě. Recept na vědecký úspěch je přitom tentýž jako v jakékoli jiné lidské činnosti: nadšení a úsilí,” uvedl prof. Michl.

VIDEO - Nominace Josefa Michla na Cenu Neuron za přínos světové vědě 2016

Prof. Pavel Exner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR je jedním z nejuznávanějších českých badatelů na poli matematické fyziky. Podílel se na založení Evropské výzkumné rady (ERC) a letos si odnesl i Cenu Neuron v oboru matematika. Prof. Exner o matematice říká, že „učí lidi myslet“. Matematika podle něj „učí mladé se nejen ptát, že něco platí, ale i proč to platí“.

VIDEO - Nominace Pavla Exnera na Cenu Neuron za přínos světové vědě 2016

V oboru fyzika se laureátem Ceny Neuron stal prof. Jan Peřina z Fyzikálního ústavu AV ČR. Ten dosáhl mezinárodního věhlasu svými publikacemi o kvantové, statistické a nelineární optice a teorii koherence světla. Podílel se také na objevu vlastností neklasického světla. K tomu, jak se k fyzice prof. Peřina dostal, uvedl: „Nejdřív jsem musel podle představ komunistů splynout s dělnickou třídou, proto jsem šel do učení. Na pokusy mi ale chybělo vybavení. Snad díky tomu jsem se stal „pouze“ teoretikem fyziky“.

VIDEO - Nominace Jana Peřiny na Cenu Neuron za přínos světové vědě 2016

Prof. Jan Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zabývá výzkumem tzv. retrovirů a jejich vztahu s hostitelskými buňkami. Právě tzv. retroviry mohou vyvolat rakovinu, pokud přenesou svou genetickou informaci do zdravé buňky a ta se tak změní ve zhoubnou. Této hypotéze prof. Svobody věřil v 60. letech minulého století málokdo. „Naší hypotéze tehdy věřili dva lidé na světě – já a budoucí laureát Nobelovy ceny,“ řekl prof. Jan Svoboda, čerstvý nositel Ceny Neuron za přínos světové vědě v oboru biologie.

VIDEO - Nominace Jana Svobody na Cenu Neuron za přínos světové vědě 2016

„Vědecká rada fondu na ceny navrhuje špičkové vědce, kteří výrazně ovlivnili úroveň poznání ve svých oborech a kteří svou energii věnují intenzivní práci s mladou generací vědců. Důležitým kritériem při výběru je i osobní integrita, otevřenost vůči různým vědeckým komunitám a vnímání vědy jako služby společnosti. Důkazem, že vybíráme ty nejlepší ve svých oborech, je pro nás i skutečnost, že tři z letošních laureátů byli Národní Akademií věd USA zvoleni jejími členy (prof. Pospíšil a prof. Michl) nebo zahraničními spolupracovníky (prof. Svoboda),“ dodal k výběru laureátů prof. Pavel Hobza, předseda vědecké rady Nadačního fondu Neuron.