Ve středu 12. října 2016 převzalo z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše diplomy doktora věd dvanáct nových nositelů. Již třinácté slavnostní předávání diplomů se uskutečnilo v budově AV ČR na Národní třídě v Praze v prostorách Knihovny AV ČR za přítomnosti představitelů Akademie věd ČR, zástupců pracovišť, kde noví doktoři působí, členů komisí pro obhajoby a dalších hostů.

Slavnostní předávání diplomů zahájil prof. Jiří Drahoš, který připomenul, že vědecký titul „doktor věd“ souvisí s novými a originálními výsledky v oblasti přírodních a humanitních věd a nese s sebou závazek nikdy neustrnout, být stále zvídavý a indukovat tento závazek i do svých studentů. Zároveň prof. Drahoš poděkoval blízkým a rodinným příslušníkům nových doktorů věd, protože vědecká práce podle něj znamená nejen velký zápal, ale i osobní oběti.

Po aktu předání diplomů vystoupil prof. Jan Royt, který poukázal na důležitost propojení humanitních a přírodních věd, rovněž také univerzitní a akademické sféry. Věda by podle něj měla „dýchat oběma plícemi“. Slavnostní událost předávání titulů doktorů věd bylo zakončeno koncertem Komorního orchestru Akademie.

Vědecký titul „doktor věd“ (ve zkratce DSc.) uděluje Akademie věd ČR již od r. 2003, kdy vláda ČR schválila úpravu Stanov AV ČR obsahující též ustanovení o vědeckém titulu. Tento titul je udělován vědeckým osobnostem jako výraz jejich zvláště vysoké vědecké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Vědecký titul uděluje AV ČR na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, které je podloženo výsledky náročného řízení.

Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují odborně vysoce kvalifikované komise, jejichž členy jsou specialisté z ústavů AV ČR a vysokých škol, a nejméně tři oponenti. Takovéto posouzení je zárukou vědecké kvality nabyvatele titulu, které nemůže být nahrazeno pouhým automatickým hodnocením scientometrických ukazatelů. Vědecký titul „doktor věd“ představuje v současnosti v České republice nejvyšší vědeckou kvalifikaci v profesní kariéře vědce. Akademie věd ČR z uvedených důvodů stále usiluje o právní zakotvení tohoto vědeckého titulu v legislativě České republiky. Do 16. června 2016 udělila Akademie věd ČR 137 těchto titulů.

Profily nových doktorů věd:

Doc. PhDr. Ingrid Ciulisová, CSc., DSc., pracuje na Ústavu dějin umění Slovenské akademie věd v Bratislavě. Obhájila svou disertační práci na téma Zberatelia a zbierky před komisí Dějiny a teorie umění a získala vědecký titul „doktor historických věd“. Paní docentka Ciulisová ve své disertační práci, která je výsledkem několikaletého úsilí, pojednává o uměleckých dílech, a také o středoevropských sběratelích a sbírkách nejen jako znalec, ale i v širokém historickém a sociálním kontextu dějin uměleckého sběratelství od druhé poloviny 18. do začátku 20. století.

Doc. RNDr. Tomáš Kaiser, Ph.D., DSc., působí na Západočeské univerzitě v Plzni, na katedře matematiky Fakulty aplikovaných věd. Zároveň působí ve funkci prorektora pro výzkum a vývoj Západočeské univerzity. Obhájil svou disertační práci na téma Circuits and Matchings in Graphs před komisí Matematické struktury a získal vědecký titul „doktor fyzikálně-matematických věd“. Jeho disertační práce je komentovaným souborem 16 prací, publikovaných v mezinárodních časopisech a zaměřených na hamiltonovskou teorii grafů a strukturu párování v grafech. Docent Kaiser se ve své vědecké činnosti kromě teorie grafů zabývá také kombinatorikou a diskrétní geometrií.

Prof. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL. M., DSc., působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Obhájil disertaci nazvanou Směrnice EU z pohledu jejich transpozice a vnitrostátních účinků před komisí Právní vědy a získal tak vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“. Disertační práce pana profesora Krále zpracovává komplikovanou otázku – působení směrnic EU ve vnitrostátním právu, která má trvale význam pro vytváření právních předpisů v právních řádech členských států EU, tj. i České republiky. Profesor Král se ve své vědecké činnosti zbývá především evropským právem.

RNDr. Pavel Kubáň, Ph.D., DSc., je pracovníkem Ústavu analytické chemie AV ČR, v. v. i., a vedoucím Oddělení elektromigračních metod. Obhájil svou disertační práci na téma Capacitively coupled contactless conductivity detection in capillary electrophoresis před komisí Analytická chemie a získal vědecký titul „doktor chemických věd“. Výsledky výzkumu pana doktora Kubáně slouží k pochopení principu a konstrukci citlivého bezkontaktního vodivostního detektoru pro kapilární analytické techniky. Tento detektor byl uplatněn nejen pro detekci vodivých analytů v kapilární elektroforéze, ale současně také v mnoha dalších standardních analytických technikách včetně iontové chromatografie, kapalinové chromatografie, průtokové analýzy a také miniaturizovaných mikročipových, chromatografických a mikrofluidních technikách.

Prof. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., DSc., je pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i. Disertační práci na téma A Theory of Paradigm Change obhájil před komisí Filosofie a získal vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“. Disertace představuje autorův pohled na povahu vědeckých revolucí, rozlišení jejich základních typů a návrh specifických metod jejich analýzy. Profesor Kvasz se ve svém výzkumu zabývá filosofickými otázkami matematiky a jejich historickými a didaktickými souvislostmi, dále pak metodologií vědy.

Doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako vedoucí katedry politologie a sociologie. Disertační práci na téma Ústava mezi právem a politikou. Úvod do ústavní teorie obhájil před komisí Právní vědy a získal vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“. Disertační práce docenta Kysely vyplňuje mezeru, která v české odborné literatuře – ve srovnání zejména s literaturou německou – existuje. V ucelené podobě zpracovává základní témata a pojmy ústavní teorie jako určitého předpolí vědy ústavního práva a současně interdisciplinárního oboru. Ve své vědecké činnosti se zabývá ústavním právem, státovědou a politologií.

MVDr. Eva Nagyová, CSc., DSc., pracuje na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i. Obhájila disertační práci na téma Cellular and molecular events associated with oocyte maturation in preovulatory follicles před komisí Zoologie a fyziologie živočichů a získala vědecký titul „doktor biologicko-ekologických věd“. Předmětem její dizertace byla analýza buněčných a molekulárních procesů, které doprovázejí zrání oocytů v ovariálním folikulu u prasat. Hlavními vědeckými zájmy doktorky Nagyové jsou paracrinní faktory produkované oocyty a granulozními buňkami; ovulace: zrání oocytů, expanse kumulu a steroidogeneza; syntéza hyaluronanu, a její regulace gonadotropiny; interakce mezi TGFb/GDF9 a FSH/EGFR signálními dráhami; inhibice proteolýzy, receptoru pro progesteron a prostaglandinů; organizace kumulus-extracelulární matrix v předovulačním folikulu.

Doc. Karel Novotný, M.A., Ph.D., DSc., je pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i. Disertační práci na téma Vznik jedné hereze. Svět, tělo a dějiny v myšlení Jana Patočky obhájil před komisí Filosofie a získal vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“. Jeho disertace patří mezi originální filosofická díla a obsahuje mnohé původní inspirativní podněty pro pochopení a vysvětlení Patočkovy filosofické tvorby. Docent Novotný se ve svém výzkumu zabývá německou a francouzskou fenomenologií, moderní filosofií, hermeneutikou a filosofií dějin.

Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc., působí na Ústavu dějin umění Filozofické fakulty a Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Disertační práci na téma Mistr třeboňského oltáře obhájil před komisí Dějiny a teorie umění a získal titul „doktor historických věd“. Profesor Royt se zabývá křesťanskou ikonografií a uměním středověku, zejména deskovým a nástěnným malířstvím.

PhDr. Jiří Suk, Ph.D., DSc., je pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Disertační práci na téma Politika jako absurdní drama. Václav Havel 1975–1989 obhájil před komisí Obecné a české dějiny a získal vědecký titul „doktor historických věd“. V knize, která je výsledkem několikaletého úsilí a zahrnuje předchozí dílčí studie a edice, pojednává o světoznámém středoevropském disidentovi souhrnně a se zřetelem k jeho myšlenkovému vývoji, měnícímu se vztahu ke společenské realitě a k politice jako povolání. A samozřejmě s ohledem na podstatu a povahu nedemokratického komunistického režimu. Doktor Suk se ve své vědecké činnosti zaměřuje především na československé dějiny po únoru 1948 ve středoevropském kontextu a dějiny československé a české transformace po roce 1989.

RNDr. Ivana Vaněčková, CSc., DSc., je pracovnicí Fyziologického ústavu AV ČR, v. v. i., kde působí jako zástupce vedoucího Oddělení experimentální hypertenze. Svou disertační práci na téma Úloha vybraných vazoaktivních systémů podílejících se na regulaci krevního tlaku u různých modelů experimentální hypertenze obhájila před komisí Zoologie a fyziologie živočichů a získala vědecký titul „doktor biologicko-ekologických věd“. Paní doktorka Vaněčková se věnuje mechanismům regulace krevního tlaku, zejména úloze renin-angiotenzinového a endotelinového systému v rozvoji hypertenze a orgánového poškození u různých modelů experimentální hypertenze. Velkou pozornost věnuje ve svém výzkumu zejména ontogenetickým faktorům, tedy rozdílu v účinnosti léčby u mladých a dospělých laboratorních potkanů.

Prof. Dr. rer. nat. Friedo Zölzer, DSc., působí na Zdravotně-sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ve funkci vedoucího katedry radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva. Profesor Zölzer obhájil disertační práci na téma Cell cycle disturbances induced by radiation and other cellular stresses před komisí Biomedicína a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“. Disertace prof. Zölzera shrnuje významné výsledky získané při studiu využití průtokové cytometrie v radiobiologických a cytologických vyšetřeních, které přispěly k řešení dané problematiky v mezinárodním měřítku.