Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: Astronomický ústav.
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Video: Reportáž z Týdne vědy a techniky 2016
V rámci Týdne vědy a techniky na počátku listopadu 2016 proběhlo v Česku mnoho akcí spojených s popularizací vědy, včetně astronomie, široké veřejnosti. Podívejte se na krátký videosestřih a nahlédněte do zákulisí toho, co Akademie věd letos v rámci Týdne vědy a techniky nabídla. Najdete tam i nás.
Na čem pracujeme: Zdroje záření Lyman-α: Klíč k pochopení minulosti vesmíru?
V dávné minulosti vesmíru sehrála důležitou roli tzv. reionizace, kdy se po zformování prvních hvězd proměnil molekulární plyn v plyn ionizovaný, přičemž v tomto stavu zůstal ve velké míře dodnes. Předpokládá se, že tato událost zásadně ovlivnila vznik a vývoj prvních zárodků galaxií. Bohužel není zřejmé, jaké typy objektů byly skutečně zdroji zmíněné reionizace. Byly to kvazary, nebo galaxie, v nichž docházelo k intenzivní tvorbě hvězd? Odpovědi na tyto otázky hledal tým, v němž důležitou roli sehrála Ivana Orlitová z ASU.
Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2016
V Praze se již podeváté, od 5. do 8. prosince 2016, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2016. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a další. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Některé příspěvky se dotknou i aktuálního tématu detekce gravitačních vln.
V Kolíně nad Rýnem se diskutovalo o černých děrách
Již čtvrtým rokem se uskutečnila mezinárodní konference CPK (Cologne–Prague–Kiel), na níž vědci z několika institucí včetně Astronomického ústavu AV ČR diskutovali o ožehavé tématice černých děr. Nedávné objevy v jádře naší Galaxie, učiněné mj. teleskopy VLT na observatoři Paranal v Chile, přinesly nové vzrušující otázky, a právě ty se na setkání mezi 30. listopadem a 2. prosincem 2016 v německém velkoměstě projednávaly. Jako bonbónek programu si mohli vědci vychutnat i tradiční kolínské vánoční trhy.
Na čem pracujeme: Deset let optických dosvitů gama záblesků dalekohledy BOOTES
Gama záblesky jsou fascinujícím jevem objeveným koncem šedesátých let šťastnou náhodou. Zatímco záření všech ostatních zdrojů gama záření na obloze počítáme pomalu po jednotlivých fotonech, gama záblesky na krátkou chvíli zasvítí s takovou energií, že přezáří všechny ostatní objekty na obloze (v gama oboru, samozřejmě). Protože je ale u gama záření celkem těžké určit přesně směr odkud přišlo, nevědělo se, odkud vlastně záblesky přicházejí a jejich povaha tak byla dlouho pro mnohé vědce velkou provokací. V tomto sehrály důležitou roli robotické dalekohledy, přičemž španělská síť BOOTES je v provozu již více než deset let. Úspěchy této sítě shrnuje Martin Jelínek z ASU.
Astronomický ústav se podílel na pozorování unikátního úkazu, který předpověděl Albert Einstein
Evropská kosmická agentura ESA publikovala na konci října prestižní snímek týdne, na kterém je zobrazen vědecký výsledek získaný mimo jiné díky Astronomickému ústavu. Robotické teleskopy skupiny AVE (Astrofyziky vysokých energií) Stelárního oddělení totiž přispěly k pozorování unikátní mikročočkové události, kterou kdysi předpověděl i samotný Albert Einstein. Ta byla zaznamenána poté, co vědci obdrželi alert družice Gaia, na jejímž vzniku se podíleli.
Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší a tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší. Práce tak přispívá k porozumění tvorby hvězd ve vesmíru, jelikož navrhuje způsob, jak mohou díky kolizi dvou bublin vznikat hvězdy.
Fotogalerie: Dny otevřených dveří 11. a 12. listopadu na Spořilově
V pátek a sobotu, 11. a 12. listopadu 2016, se na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR ve Spořilově uskutečnily dny otevřených dveří pro širokou veřejnost. Akce se odehrála v rámci Týdne vědy a techniky 2016 a návštěvníci si kromě zajímavých astronomických přednášek vědeckých pracovníků mohli vychutnat i fotografickou výstavu Evropské jižní observatoře s výkladem nebo vymodelovat černou díru. Nezapomnělo se ani na ty nejmenší... Přinášíme fotogalerii z celé akce.
V pondělí 14. listopadu 2016 nastane největší úplněk za posledních 68 let. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu - bude o 14 % větší ve svém průměru a o 30 % jasnější. Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034. Poměrně velký superúplněk máme ale v paměti z roku 2011.
Objevena 1000. česká proměnná hvězda v naší Galaxii
Čeští astronomové zaznamenali jubilejní objev. 1000. proměnnou hvězdu objevil Ing. Pavel Cagaš ze Zlína. Ne všechny hvězdy svítí stále stejně. Jasnost některých hvězd se v čase mění, někdy i dost výrazně. Takové hvězdy nazýváme proměnné. V mezinárodním Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 52 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje všechny objevy, především z robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 400 tisíc. Na jejich objevování se podílejí i čeští astronomové, v posledních letech s nebývalou intenzitou.
Na čem pracujeme: Co nám říkají erupce A hvězd o korónách G hvězd?
Erupce patří k nejdramatičtějším projevům sluneční aktivity. Již dlouho není žádným tajemstvím, že podobné jevy lze pozorovat i u jiných typů hvězd. Michal Švanda a Marian Karlický z ASU analyzovali statistiku výskytů vzplanutí slunečního typu u hvězd spektrálních typů K, G, F a A a povšimli si výrazné změny statistiky u horkých A hvězd ve srovnání s chladnějšími typy. Odhadli, že hustota energie uvolňovaná erupcemi A hvězd je pět- až šest-krát menší než u G hvězd. Snížená hustota toku energie by elegantně vysvětlila, proč A hvězdy nemají horkou korónu, zatímco hvězdy chladnějších spektrálních typů horkými korónami obklopeny bývají.
Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky
Na letošní Týden vědy a techniky zvou i dva renomovaní astronauté, český Krteček a americký Andrew Feustel (s českými předky). Vychutnat jejich přítomnost si budete moci prostřednictvím výstavy "Do kosmu s Krtkem", která bude k vidění každý den od 1. do 11. listopadu mezi 10. a 18. hodinou v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze. Ovšem to není zdaleka vše! Vydejte se také na přednášky našich vědeckých pracovníků...
V rámci Týdne vědy a techniky na počátku listopadu 2016 proběhlo v Česku mnoho akcí spojených s popularizací vědy, včetně astronomie, široké veřejnosti. Podívejte se na krátký videosestřih a nahlédněte do zákulisí toho, co Akademie věd letos v rámci Týdne vědy a techniky nabídla. Najdete tam i nás.
Na čem pracujeme: Zdroje záření Lyman-α: Klíč k pochopení minulosti vesmíru?
V dávné minulosti vesmíru sehrála důležitou roli tzv. reionizace, kdy se po zformování prvních hvězd proměnil molekulární plyn v plyn ionizovaný, přičemž v tomto stavu zůstal ve velké míře dodnes. Předpokládá se, že tato událost zásadně ovlivnila vznik a vývoj prvních zárodků galaxií. Bohužel není zřejmé, jaké typy objektů byly skutečně zdroji zmíněné reionizace. Byly to kvazary, nebo galaxie, v nichž docházelo k intenzivní tvorbě hvězd? Odpovědi na tyto otázky hledal tým, v němž důležitou roli sehrála Ivana Orlitová z ASU.
Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2016
V Praze se již podeváté, od 5. do 8. prosince 2016, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2016. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a další. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Některé příspěvky se dotknou i aktuálního tématu detekce gravitačních vln.
V Kolíně nad Rýnem se diskutovalo o černých děrách
Již čtvrtým rokem se uskutečnila mezinárodní konference CPK (Cologne–Prague–Kiel), na níž vědci z několika institucí včetně Astronomického ústavu AV ČR diskutovali o ožehavé tématice černých děr. Nedávné objevy v jádře naší Galaxie, učiněné mj. teleskopy VLT na observatoři Paranal v Chile, přinesly nové vzrušující otázky, a právě ty se na setkání mezi 30. listopadem a 2. prosincem 2016 v německém velkoměstě projednávaly. Jako bonbónek programu si mohli vědci vychutnat i tradiční kolínské vánoční trhy.
Na čem pracujeme: Deset let optických dosvitů gama záblesků dalekohledy BOOTES
Gama záblesky jsou fascinujícím jevem objeveným koncem šedesátých let šťastnou náhodou. Zatímco záření všech ostatních zdrojů gama záření na obloze počítáme pomalu po jednotlivých fotonech, gama záblesky na krátkou chvíli zasvítí s takovou energií, že přezáří všechny ostatní objekty na obloze (v gama oboru, samozřejmě). Protože je ale u gama záření celkem těžké určit přesně směr odkud přišlo, nevědělo se, odkud vlastně záblesky přicházejí a jejich povaha tak byla dlouho pro mnohé vědce velkou provokací. V tomto sehrály důležitou roli robotické dalekohledy, přičemž španělská síť BOOTES je v provozu již více než deset let. Úspěchy této sítě shrnuje Martin Jelínek z ASU.
Astronomický ústav se podílel na pozorování unikátního úkazu, který předpověděl Albert Einstein
Evropská kosmická agentura ESA publikovala na konci října prestižní snímek týdne, na kterém je zobrazen vědecký výsledek získaný mimo jiné díky Astronomickému ústavu. Robotické teleskopy skupiny AVE (Astrofyziky vysokých energií) Stelárního oddělení totiž přispěly k pozorování unikátní mikročočkové události, kterou kdysi předpověděl i samotný Albert Einstein. Ta byla zaznamenána poté, co vědci obdrželi alert družice Gaia, na jejímž vzniku se podíleli.
