Archiv zpráv
- 2016 (31)
- Prosinec (1)
- Listopad (2)
- Říjen (3)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (1)
- Květen (8)
- Oborová publikační výkonnost výzkumných pracovišť v ČR
- Speciální akce: 2016 OECD Survey on the Czech Republic
- Public lecture: The Overeducation Crisis in the Middle East
- Konference "Celoživotní ekonomické dopady mateřství"
- Public lecture: The Knowledge Capital of Nations
- Podpora rodin s dětmi prostřednictvím daňově dávkového systému
- Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v ČR
- Podpora školek je výhodná pro všechny
- Duben (3)
- Březen (3)
- Únor (3)
- Leden (1)
- 2015 (32)
- Listopad (4)
- Říjen (4)
- Září (4)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Duben (5)
- Březen (2)
- Únor (5)
- 2014 (12)
- Prosinec (1)
- Září (1)
- Srpen (1)
- Červenec (1)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Březen (3)
- 2013 (17)
- Prosinec (3)
- Listopad (2)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Červen (1)
- Květen (3)
- Duben (2)
- Březen (1)
- Únor (1)
- Leden (1)
- 2012 (12)
- Prosinec (1)
- Listopad (1)
- Říjen (1)
- Září (2)
- Srpen (1)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (1)
- Březen (1)
- Únor (2)
- 2011 (9)
- Prosinec (1)
- Říjen (1)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Únor (1)
Zprávy
Pro koho je druhý pilíř?
4. října 2012 - Ondřej Schneider a Jiří Šatava ve studii vyčíslují, pro koho je výhodný přechod do druhého penzijního pilíře. Český důchodový systém v letech 2011 a 2012 prochází nejrozsáhlejší změnou od roku 1995. V roce 2013 by mělo dojít k vytvoření „druhého pilíře“ českého důchodového systému. Pomocí dobrovolného vyvázání (opt-outu) si budou moci budoucí důchodci prostřednictvím důchodových fondů „vyvést“ mimo státní důchodový systém 3% ze své mzdy za podmínky, že si k nim přidají další 2% z vlastních úspor.
Potenciálně jde tedy o přesun 5% objemu mezd, které by byly investovány důchodovými fondy.
Největší neznámou v navrhované reformě je zájem oprávněných občanů ČR tuto možnost využít a skutečně začít pomocí důchodových fondů dlouhodobě spořit. Naše studie ukazuje, že za poměrně konzervativních předpokladů by se přestup do nového systému mohl vyplatit až 50% mužů a 30% žen. Nicméně přínos přestupu by byl poměrně nízký a pohyboval by se na úrovni jedné poloviny ročního příjmu. Lze ale předpokládat, že skutečný zájem o reformovaný systém s druhým pilířem bude zřejmě nižší, než by odpovídalo jednoduché analýze finanční výhodnosti. Vzhledem ke konzervativnosti českých zaměstnanců i podnikatelů, nepovinné formě spoření a také nedostatečné finanční gramotnosti lze realisticky očekávat, že bez další přesvědčovací kampaně se do nového systému přihlásí výrazně nižší počet účastníků. I kdyby se však do nového systému zapojilo 20% oprávněných obyvatel, objem prostředků investovaných prostřednictvím důchodových fondů by byl více než 10 miliard korun ročně.
Přečtěte si rovněž studii Jaký důchod nás čeká? Alternativy vývoje státního průběžného důchodového systému.