Tento projekt prozkoumá determinanty, charakteristiky a důsledky různých úrovní politické informovanosti občanů ve vyspělých demokratických státech. Proto se bude skládat ze tří komponent: zkoumání zdrojů, povahy a vlivu politické informovanosti.
- Zdroje: Různá úroveň politické informovanosti mezi občany bude prozkoumána pomocí modelu příležitosti, schopnosti a motivace.
- Povaha: Politická informovanost bude zkoumána z hlediska toho, zda tvoří jednu obecnou vlastnost občanů či zda je specifická z hlediska různých domén. Dimenzionalita politické informovanosti má důležité implikace pro její měření
- Vliv: důsledky různých úrovní politické informovanosti budou prozkoumány z hlediska (1.) politických postojů, (2.) volby strany, a (3.) hodnocená vlády. V obecné rovině se bude výzkum ptát, jak by se změnily politické preference občanů, kdyby všichni měli stejně vysokou úroveň politické informovanost. Tento výzkum bude testovat předpoklad, že vysoká politická informovanost by měla vést k přesnějším a odůvodněnějším politickým rozhodnutím
Tento projekt bude zkoumat politickou informovanost z hlediska tří základních aspektů: (1) zdrojů politické informovanosti;(2) dimenzionality politické informovanosti; a (3) důsledků různých úrovní informovanosti na politické postoje, volbu strany a hodnocení vládní činnosti.
Klíčová slova: politická informovanost, politické postoje, volební chování, politická reprezentace
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 5, zobrazeno 1 - 5)
Článek je pravidelným příspěvkem do Ročenky vydaváné jako součást časopisu European Journal of Political Research. Popisuje politické změny v ČR v průběhu roku 2005. Článek se zaměřuje na takové otázky, jako změny ve vládě, politické strany a hlavní témata politiky.
Scholars have long argued that political participation is determined by institutional context.Within the voter turnout literature the impact of various institutional structures has beendemonstrated in numerous studies.
Tato studie je zaměřena na to, zda generační výměna přispěla k poklesu volební účasti v Česku. Hlavní pozornost autor zaměřuje na odlišení vlivu generační výměny a individuální změny na volební účast.
The aim of the paper is to analyze electoral volatility in the Czech Republic during the years
1990-2013; and to evaluate whether during that period electoral volatility decreased, increased
or was stable. The paper distinguishes between net and overall/gross volatility. The
first one uses aggregate level data from the electoral results and measures the changes in
the support of the political parties in consecutive elections. The second one uses individual
V dotazníkových šetřeních respondenti často odmítají odpovídat na některé otázky (např. osobní příjem). Vybraná místa datové matice tak neobsahují platné hodnoty. Tato monografie detailně představuje problém chybějících hodnot v datech. Čtenář se postupně seznámí s různými metodami řešení tohoto problému.
Facebook
Twitter