Od roku 1996 v pískovně v Tišicích, která patří společnosti Pikaso, pracují archeologové. Archeologický výzkum zde provádí Archeologický ústav Praha, AV ČR, v. v. i. v současné době pod vedením Martina Kuny a Patricka Fostera. Během let se výzkum posunul po labské terase v pásu 100-200 metrů od Červeného mlýna až k bývalé kafilérii, tj. v celkové délce bezmála 1 km.

Výzkum pokrývá plochu mezi známými nalezišti, od které se nic zvláštního nečekalo a kde ani povrchové sběry nic zvláštního neindikovaly. Nicméně dodnes bylo prozkoumáno: žárové pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou (neolit, 5. tis. př. Kr.), sídlištní objekty kultury nálevkovitých pohárů, badenské kultury a řivnáčské kultury, bohatý hrob kultury zvoncovitých pohárů (eneolit, 4.-3. tis. př. Kr.), ojedinělé objekty únětické kultury a dalších kultur doby bronzové (2200-800 př. Kr.), část sídliště halštatského období, pohřebiště bylanské kultury s hroby až časně laténskými (7.-5. stol. př. Kr.), skoro celé pohřebiště doby laténské (4. stol. př. Kr.), malé pohřebiště mladší doby římské (3.-4. stol. po Kr.) a velký počet objektů starší doby hradištní (8. stol.).

Osídlení starší doby hradištní je zajímavé svým geografickým kontextem: navazuje na velkou koncentraci nálezů doby hradištní z povrchových sběrů, která se táhne mezi Tišicemi a Turbovickým hřbetem, až k patě hradiště v Přívorech, jehož opevnění lze ale zatím datovat až do doby pozdější. Raně středověké sídliště v Tišicích obsahuje nálezy, které svědčí pro přítomnost bojovnické družiny (železné ostruhy). Sídlištní nálezy jsou reprezentovány především množstvím podlouhlých jam, které nemohou být samy domy, ale může jít o části domů (sklípky).

Letošní rok byl zatím nejúspěšnější, bylo prozkoumáno na 3000 objektů. Hroby z letošní sezóny (až na dvě výjimky) nepocházejí, jde vesměs o sídlištní objekty, a to eneolitické (badenská a řivnáčská kultura), únětické kultury, halštatského období, doby římské a opět starší doby hradištní. K nejdůležitějším jednotlivým nálezům patří keramický picí soubor badenské kultury, pece a zlomek římské keramiky zv. terra sigilata.

*

*

Obr. 1: Pracovníci ARÚ ohledávají skývku v místech zaniklého meandru procházejícího lokalitou. (foto ArÚ)

Obr. 2: Hrob časně laténského období (5. stol. Př. Kr.). V hrobě byl uložen dospělý muž (35-50 let). Na lebce byla zjištěna zahojená trepanace, zahojené zlomeniny patrné i na předloktí a kosti holenní. (foto ArÚ)