Archiv zpráv
- 2016 (31)
- Prosinec (1)
- Listopad (2)
- Říjen (3)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (1)
- Květen (8)
- Oborová publikační výkonnost výzkumných pracovišť v ČR
- Speciální akce: 2016 OECD Survey on the Czech Republic
- Public lecture: The Overeducation Crisis in the Middle East
- Konference "Celoživotní ekonomické dopady mateřství"
- Public lecture: The Knowledge Capital of Nations
- Podpora rodin s dětmi prostřednictvím daňově dávkového systému
- Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v ČR
- Podpora školek je výhodná pro všechny
- Duben (3)
- Březen (3)
- Únor (3)
- Leden (1)
- 2015 (32)
- Listopad (4)
- Říjen (4)
- Září (4)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Duben (5)
- Březen (2)
- Únor (5)
- 2014 (12)
- Prosinec (1)
- Září (1)
- Srpen (1)
- Červenec (1)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Březen (3)
- 2013 (17)
- Prosinec (3)
- Listopad (2)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Červen (1)
- Květen (3)
- Duben (2)
- Březen (1)
- Únor (1)
- Leden (1)
- 2012 (12)
- Prosinec (1)
- Listopad (1)
- Říjen (1)
- Září (2)
- Srpen (1)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (1)
- Březen (1)
- Únor (2)
- 2011 (9)
- Prosinec (1)
- Říjen (1)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Únor (1)
Zprávy
Dopad daňových změn
Jak by daňové změny dopadly na domácnost a veřejné rozpočty
24. února 2011 — IDEA dnes publikovala studii přinášející kvantitativní vyhodnocení návrhů daňových změn. Autoři Libor Dušek a Petr Janský v ní odhadují dopady vládou navrhovaného sjednocení daně z přidané hodnoty (DPH) na 20%, následné valorizaci důchodů a snížení sociálního pojištění o 1.8 procentního bodu.
IDEA odhaduje, že tyto kroky sníží reálné příjmy domácností o 1% (tedy 289 Kč za měsíc - to by znamenalo 127 Kč za měsíc na osobu v průměrné domácnosti).
Domácnostem zaměstnanců a podnikatelů klesnou reálné příjmy o přibližně 1.5%, nezaměstnaným o 2.1%. Mezi těmito domácnostmi klesnou reálné příjmy nejchudší pětině o 2.5% a nejbohatší pětině o 1%. Výsledky naopak ukazují, že důchodců se změna DPH v konečném důsledku nedotkne, protože následná povinná valorizace důchodů kompenzuje nárůst životních nákladů v plné výši. Vládou navrhované výjimky, u kterých bude zachována 10% snížená sazba DPH (chléb, ryby atd.), zmírňují dopad zvýšení DPH na průměrnou domácnost pouze o 0.26% (60 Kč měsíčně).
Studie také analyzuje dopady vládního návrhu na veřejné rozpočty. Deficit veřejných rozpočtů se sníží o 30 miliard Kč K jeho snížení přispívá 47 miliardami Kč zvýšení DPH (po započtení povinné valorizace důchodů a zvýšení cen vládních nákupů) a 2 miliardami ostatní efekty včetně úspor na mzdových nákladech veřejného sektoru. Ke zvýšení deficitu přispívá 19 miliardami Kč nižší výběr pojistného. Toto 30 miliardové snížení deficitu převyšuje o 12 miliard Kč předpokládané transformační náklady navrhované důchodové reformy. Transformační náklady jsou způsobené přesunem části pojistného do penzijních fondů (za předpokladu, že možnosti vyvést 3% příjmů využije 50% lidí). Kvůli daňovým změnám také dojde k přerozdělení peněz v rámci veřejných rozpočtů o přibližně 13 miliard od rozpočtu státního k jiným subjektům veřejného sektoru.
Výsledky vycházejí z analýzy dat Statistiky rodinných účtů Českého statistického úřadu, která pro 3000 domácností detailně zaznamenává 300 příjmových a výdajových položek. Pro každou domácnost v souboru autoři spočítali změnu výdajů, příjmů, daní a pojistného způsobenou těmito daňovými změnami, za použití poznatků ekonomické vědy o dopadech změn daní do cen a mezd. Odhady dopadů na veřejné rozpočty zohledňují široké spektrum mechanismů, kterými daňové změny ovlivní rozpočet (ovlivní např. i daně z příjmů fyzických a právnických osob nebo výdaje veřejného sektoru na platy zaměstnanců).
Ve studii jsou rovněž zpracovány alternativní návrhy daňových změn včetně návrhu NERV.
Přečtěte si celou studii Jak by daňové změny dopadly na domácnost a veřejné rozpočty.