Cílem objasnění kognitivních mechanismů takového postižení je vylepšení časné diagnostiky pacientů nebo přesnější testování efektů léků nebo kognitivní rehabilitace. Schopností důležitou pro orientaci v prostoru je také schopnost představit si prostorovou scénu z jiného pohledu, nazývaná převzetí prostorové perspektivy. V nedávné studií vědci Oddělení neurofyziologie paměti, ve spolupráci s 2.lékařskou fakultou UK a Nemocnicí Motol, vyšetřovali tuto schopnost u pacientů s Alzheimerovou nemocí (AD) a také s mírnou kognitivní poruchou. Jako mírná kognitivní porucha (MCI) se označuje postižení paměťových nebo jiných kognitivních schopností s vysokou pravděpodobností budoucího vývoje Alzheimerovy nemoci. Ve studii bylo zjištěno postižení schopnosti převzetí prostorové perspektivy u obou skupin pacientů. Navíc test na počítači téměř dokonale rozlišil pacienty s Alzheimerovou nemocí od zdravých stejně starých dobrovolníků podle jejich úspěšnosti. Všichni pacienti zdraví dobrovolníci měli úspěšnost nad 86% u mužů a 93% u žen, zatímco všichni muži a skoro všechny ženy s Alzheimerovou nemocí měli úspěšnost nižší.

Tato rozlišovací schopnost testu ukazuje na možnou použitelnost této schopnosti převzetí prostorové perspektivy při diagnostice demencí. Kromě toho naznačuje, že jedním z důvodů dříve ukázaných navigačních poruch u pacientů s Alzheimerovou nemocí může být i horší schopnost převzetí prostorové perspektivy.

Markova,H., Laczo,J., Andel,R., Hort,J., and Vlcek,K. (2015). Perspective taking abilities in amnestic mild cognitive impairment and Alzheimer's disease. Behavioural Brain Research 281, 229-238. IF= 3.0 (2014)