official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Beckettovské ozvěny v současné filosofii

„Vyjádřit, že zde není co vyjadřovat, nic, pomocí čeho vyjadřovat, nic, z čeho vyjadřovat, žádná síla vyjadřovat, žádná touha vyjadřovat, spolu s povinností vyjadřovat.“

Samuel Beckett v rozhovoru s Georgesem Duthuitem (Tři dialogy, 1949)

11_1.jpg
Foto: Wikimedia commons, BIBLIOTHÉQUE NATIONALE DE FRANCE

Na otázku, proč se filosofové nezřídka věnují dílům literárních autorů, je jistě možné odpovědět mnoha různými způsoby. Jeden z nich však bezpochyby spočívá v tom, že literární texty často nejen odkazují k fikčním či faktickým stavům věcí, ale zahrnují také určitý obraz světa vcelku. Nuže, právě v tomto ohledu se nabízí studovat díla autorů, jako jsou například Marcel Proust, Franz Kafka či James Joyce: způsob, jakým tito spisovatelé s jazykem pracují, činí onen řečový proces, v němž se obraz skutečnosti ustavuje, takřka hmatatelným a tím spíše přístupným určité reflexi.

Pokud jde o texty Samuela Becketta, věci jsou – jak lze očekávat – o něco komplikovanější. Jestliže díla většiny moderních autorů zahrnují určitý obraz světa, který lze podrobně studovat, u Becketta poutá pozornost především jeho systematická snaha o to, aby žádný takový obraz nevznikl a vzniknout nemohl. Beckettovo psaní tak lze označit jako psaní proti literárnímu jazyku, ovšem nikoli v běžném a poněkud stereotypním smyslu překračování zavedených literárních norem, ale právě v tom ohledu, že je mu cizí běžná ambice literárních děl poskytnout určitý pohled na svět či celkový obraz skutečnosti.

Těmto a přidruženým tématům byla věnována dubnová konference Chaos and Form: Echoes of Beckett in Literature, Theatre and the Arts, kterou v rámci Strategie AV21 organizovalo Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR. Hlavním hostem mezinárodního setkání filosofů a teoretiků literatury byl prof. Stanley Gontarski z Florida State University, jenž v současnosti patří mezi klíčové komentátory a znalce autorova díla. „Znalost Becketta“ u prof. Gontarskiho přitom není dána pouze tím, že se vyzná v beckettovských textech a dokáže je interpretovat v kontextu současného myšlení, ale také faktem, že svého času s Beckettem přímo spolupracoval a režíroval některé jeho hry: teoretické úvahy jsou tedy u něho spojeny s přímou divadelní zkušeností.

11_2.jpg
Foto: Archiv autora
Claude Imbertová během přednášky


Dalším významným hostem, jenž přijal pozvánku na konferenci, byla prof. Claude Imbertová z pařížské École normale supériéure (na které Beckett po odchodu z Irska působil a kde je po něm dodnes ­pojmenována jedna z učeben v přízemí školy). V daném případě bylo cenné mít na konferenci odborníka s přehledem o Beckettově psaní ve francouzštině. Jak známo, Beckett během třicátých let začal psát právě v tomto jazyku, který mu měl napomoci – jak sám upozorňoval – „zbavit se stylu“, tj. právě tendence vytvářet a uhlazovat určitý jazykový obraz skutečnosti.

Alespoň na okraj poznamenejme, že součástí třídenního setkání odborníků na filosofii jazyka a teorii literatury byly doprovodné diskuse, filmové projekce a divadelní performance. První konferenční den tak uzavřela debata na DAMU, kde prof. Gontarski hovořil se studenty o svých režisérských zkušenostech (jedním z hlavních bodů bylo líčení vzniku hry Ohio Improptu, kterou Beckett napsal v roce 1980 přímo pro divadelní sympozium pořádané prof. Gontarskim). Součástí druhého konferenčního dne bylo promítání v pražském kině Ponrepo, kde Karel Císař uvedl dva méně známé Beckettovy filmy vzniklé pro německou televizi (Quad a Comédie) a dva snímky od irského konceptuálního umělce Duncana Campbella, laureáta Turnerovy ceny za rok 2014, který se inspiruje právě Beckettovou poetikou. A konečně poslední den konference uzavřel divadelní večer na DAMU, jehož se zúčastnil i irský velvyslanec v České republice, Jeho Excelence Charles Sheehan. Součástí večera byla také inscenace krátké hry Katastrofa z roku 1982, kterou Beckett věnoval Václavu Havlovi.

TOMÁŠ KOBLÍŽEK,
Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.