Česky
Vážení přátelé,
bylo žhavé letní poledne, s přáteli jsme se blížili k lednickému zámku, když slečna pár kroků před námi padla, nohy a ruce jí škubaly v křeči, prach, který jí obalil obličej, se u úst měnil v mazlavou kaši. Z prostředku silnice jsme dívku odnesli do stínu, přidrželi, na pomoc přiběhli další lidé a lékař. Moje první setkání s epilepsií nebyl příjemný zážitek, ale občas o něm vyprávím skautským světluškám při zdravovědě. Jde totiž o jedno z nejčastějších chronických neurologických onemocnění, se kterým měli osobní zkušenost třeba už Julius Caesar, Napoleon, Isaac Newton, Johanka z Arku, Fjodor M. Dostojevskij nebo Alfred Nobel. Zmíněná dívka patří k asi 70 000 lidem v České republice, kteří padoucnicí trpí. Ve výzkumu epilepsie jsou čeští lékaři a vědci na špičkové úrovni a nyní jej zahrnuje také Strategie AV21 v programu „Kvalitní život ve zdraví a nemoci“. Není tedy divu, že spolu se 138 zeměmi světa se ČR aktivně podílela na organizaci letošního historicky prvního Mezinárodního dne epilepsie 9. února – vždyť se týká 50 milionů lidí na planetě.
Ve stejný den v budově Akademie věd na Národní třídě představil prof. František Šmahel slovy: „Je nás mnoho, kteří si je zamilovali. Snad se místní rodáci nebudou zlobit, máme-li na mysli především zámek, který se při pohledu od Přeštic skrovně skrývá uprostřed staletých stromů rozlehlého parku […]“ novou výpravnou publikaci minimalisticky nazvanou Hlávkovy Lužany, jíž k výročnímu roku Akademie věd přispěla Hlávkovská nadace. Více o této skvostné publikaci renomovaného autorského kolektivu najdete zde.
A ráda bych připomněla ještě další kulatá jubilea, která se váží k múze umění. Před 130 lety totiž Pražská obchodní a živnostenská komora založila Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (1885), které nejprve sídlilo v Rudolfinu, než byla před 115 roky slavnostně otevřena jeho budova (1900) hned naproti, původně s expozicí v 1. patře. O patro výše dostala prostor sbírka skla, kterou muzeu daroval Vojtěch Lanna (1906) a jež spolu s odkazem Gustava Pazaurka vytvořila základ pozdější světově proslulé kolekce. A pár muzejních jubileí: 30 let stálé expozice uměleckého řemesla od renesance do poloviny 19. stol. (1985), od roku 2000 stálá expozice Příběhy materiálů a před deseti lety (2005) získaly nový sál Stroje času neboli hodiny.
MARINA HUŽVÁROVÁ