V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
- Details
JIŘÍ POLÁČEK
Pražské nakladatelství Akropolis zdárně pokračuje ve vydávání edice nazvané Skrytá moderna, jejímiž patrony jsou Petr A. Bílek, Vladimír Papoušek a Filip Tomáš. Dosud vyšlo sedm svazků (například antologie Veroniky Broučkové Srdce a smrt, představující osobnosti a tvorbu brněnské Literární skupiny, reprint Revolučního sborníku Devětsil, monografie Dany Nývltové o Marii Majerové s názvem Femme fatale české avantgardy nebo antologie Michala Bauera Automatická madona, přibližující Skupinu Ra), přičemž o některých z nich referovala i Česká literatura. Osmý svazek řečené edice tvoří Almanach na rok 1914, vydaný — s vročením 2014 — ve spolupráci nakladatelství Akropolis a Univerzity Palackého v Olomouci, kde působí Erik Gilk, editor této publikace a autor obsáhlé doplňující studie.
- Details
LUCIE ANTOŠÍKOVÁ
V edici Varia Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vyšla na sklonku 2014 kniha s mnohoslibným názvem Uzel na kapesníku: Vzpomínka a narativní konstrukce dějin. Souvislost s notoricky známým — byť se všeobecným rozšířením papírových kapesníků dnes stále méně opravdu užívaným — kulturním jednáním není náhodná, autoři se dovolávají metafory zavázaného kapesníku jakožto spojujícího gesta jednotlivých textů. Užitý obraz dopodrobna vysvětluje Václav Smyčka a poprvé tak otevírá problematiku paměťových studií, do jejichž oblasti se kniha řadí. (Doporučuji úvodní text nepřeskočit, jeho zařazení na začátek knihy je více než funkční.) Otázku vztahu paměti, historie a narace, která člověku minulou zkušenost zprostředkovává, pojednávají autoři příspěvků vesměs z pozice historiků a Smyčkův vstupní exkurz do této problematiky — tedy především nastínění základních pozic zastánců paměťových studií a paradigmatu narativistické kritiky historie — nabízí čtenáři srozumitelné východisko, které je vzhledem k dalším příspěvkům více než žádoucí; nemluvě o nabídce titulů určených k dalšímu studiu v poznámkách pod čarou.
- Details
LENKA SZENTESIOVÁ
Akékoľvek pojednanie dotýkajúce sa okruhu autobiografickej literatúry zväčša vychádza z dvoch komplementárnych paradigiem: teoreticko-vývinového ukotvenia žánru samotného (a jeho jednotlivých typologických variantov) a, s prihliadnutím na obdobie vzniku konkrétnych textov, zasadením ich výpovede do príslušných dobovo-historických súvislostí. Práve historický kontext vymedzujúci konkrétnu skupinu diel často slúži ako pomocný indikátor recepcie autobiografií rôzneho typu.
- Details
ALENA PŔIBÁŇOVÁ
Šedesáté výročí zahájení vydávání brněnského literárního časopisu Host do domu připomněl Památník písemnictví na Moravě výstavou Host do domu — sen o svobodě, kterou si mohli návštěvníci prohlédnout v rajhradském klášteře od listopadu 2014 do června 2015. Expozice důkladně zmapovala příběh časopisu od chvíle, kdy akademik František Trávníček a básník Vítězslav Nezval prosadili zřízení „moravského“ literárního časopisu jako protiváhy či doplňku pražských Literárek a Nového života a kdy jej Adolf Kroupa do této prořídlé rodiny literárních periodik nadšeně přivítal, přes nejslavnější, „skácelovské“ období Hosta v šedesátých letech až k poslednímu, již nedistribuovanému číslu 9 z roku 1970.
- Details
PETR PLECHÁČ
Lingvista Radek Čech, rumunský fyzik Ioan-Iovitz Popescu a německý lingvista slovenského původu Gabriel Altmann věnovali už básnickým textům v minulosti nemalou pozornost ve studiích publikovaných např. v časopisech Glottometrics, Glottotheory či Journal of Quantitative Linguistics. Jejich přístup je důsledně kvantitativní — jeho úkolem není primárně popis a klasifikace, ale formulace statisticky testovatelných hypotéz s ambicemi rozkrýt obecně platné jazykové zákony. Neprodejná publikace Metody kvantitativní analýzy (nejen) básnických textů (elektronická verze volně ke stažení na adrese http://oltk.upol.cz), která vychází v edici QFWFQ Katedry obecné lingvistiky Univerzity Palackého v Olomouci, si klade za cíl přiblížit postupy představené ve výše zmíněných studiích širšímu okruhu čtenářů: „Pokusili [jsme se] napsat knihu, která představí aktuální stav určité části textové kvantitativní lingvistiky v co možná nejpřijatelnější podobě, tudíž — až na malé výjimky — nepředpokládá u čtenáře žádné předchozí znalosti matematiky ani statistiky (kromě některých poznatků nabytých na střední škole)“ (s. 5).