Previous Next
Komplexní anatomie cenzury a utopie necenzury LENKA ŘEZNÍKOVÁKdyž ve svém utopickém románu z roku 1771 představoval...
Jan Čep z kvantitativní perspektivy MICHAL ŠKRABAL O chystaném autorském slovníku Jana Čepa jsme se mohli dočíst v diptychu...
Edice Komenského: svazek 9/II ONDŘEJ KOUPILPřed časem jsem na stránkách České literatury upozornil, že ediční stroj...

Events Calendar

Previous month Previous day Next day Next month
By Year By Month By Week Today Search Jump to month
Pavel Janáček: „Zatím nelze“. Měsíčník Gong a cesta poválečného českého umění od surrealismu k pop-artu (40. léta 20. století)  
Tuesday, 14. October 2014, 17:00
     

14. 10. 2014 proslovil v přednáškovém sále ÚČL Pavel Janáček přednášku „Zatím nelze“. Měsíčník Gong a cesta poválečného českého umění od surrealismu k pop-artu (40. léta 20. století).

 

Anotace:

V úvodu přednášející připomene rozpětí teoretického uvažování o literární cenzuře a možnostech jejího studia na příkladu antologie Pavlíček - Píša - Wögerbauer (eds.): Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře. Poté naznačí pojetí cenzury použité v připravované knize V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře (1749–2014). Následovat bude hlavní část přednášky, věnovaná analýze série cenzurních kontextů a událostí, obklopujících pokus jedné z protektorátních postavantgardních skupin, brněnského kroužku kolem malíře Pavla Brázdy a (tehdy) rovněž vyýtvarníka a (v budoucnu) kritika Jaroslava Dreslera, vydávat skupinový časopis Gong. Postupně bude představen strojopisný bulletin Gong, cyklostylovaný časopis téhož jména, vydávaný jako orgán Svazu české mládeže v Králově Poli v létě 1945, a nezdařený pokus o oficializaci Gongu jako umělecké revue v zimě 1945/1946. Nezdar tohoto pokusu bude vyložen na pozadí cenzurního systému třetí republiky. V závěru se přednášející pokusí položit otázku, jak lze interpretovat důsledky cenzurních intervencí pro dějiny literatura a umění: existuje něco takového, jako dějiny výpovědí, které se nevynořily nad hladinu diskursu? Poukáže přitom na možnosti, které analýza takových nevynořených výpovědí nabízí pro interpretaci například díla Milana Kundery, který v časopise Gong publikoval v roce 1945 svůj první text - překlad Majakovského básně Ptáče boží.