Ze tří monotypických rodů jehličnanů čeledi borovicovitých (Pinaceae), všech domácích v subtropické části Číny, jsou rody kataja (Cathaya) a pajedlovec (Nothotsuga) stále málo známé, a to s určitými nedostatky i ve vědecké literatuře. Čtenář získá informace o historii objevů, morfologii, rozšíření a základních ekologických požadavcích těchto rodů z relevantní literatury a také o autentických pozorováních autora včetně fotografií z přírody. Připojená mapa ukazuje areál obou rodů spolu s třetím monotypickým rodem pamodřín (Pseudolarix).

Použitá a citovaná literatura:
Campo-Duplan M. (van) & H. Gaussen (1948). Sur quatre hybrides de genres chez les Abiétinées. – Bull. Soc. Hist. Nat. Toulouse 83: 95–109.
Farjon A. (2001). Word checklist and bibliography of Conifers, Ed. 2. – Royal Bot. Gards., Kew, Richmond, UK, 309 p.
Farjon A. (2008). A natural history of conifers. – Timber Press, Portland & London, 304 p.
Farjon A. (2010). A handbook of the world’s conifers (Vol. I & II). – E. J. Brill, Leiden & Boston, 1111 p.
Frankis M. P. (1989). Generic inter-relationships in the Pinaceae. – Notes Roy. Bot. Gard. Edinb. 45 (3): 527–548.
Cheng W.-C. (1932). A new Tsuga from southwestern China. – Contrib. Biol. Lab. Sci. Soc. China, Ser. Bot., 7 (1): 1–3.
Cheng W.-C. & L.-K. Fu (eds.) (1978). Flora Reipublicae Popularis Sinicae 7, Gymnospermae. – Science Press, Beijing, 542 p.
Chun W.-Y. & K.-Z. Kuan (1958). Novyj rod Pinaceae Cathaya Chun et Kuan gen. nov. iz južnogo i zapadnogo Kitaja. – Botaničeskij Žurnal 43 (4): 461–470, tab. 1–10.
Fu L.-K., N. Li & R. R. Mill (1999). Pinaceae. – P. 11–52 in: Wu, Z.-Y. & P. H. Raven (eds.), Flora of China 4 (Cycadaceae through Fagaceae). – Science Press, Beijing & Missouri Bot. Gard. Press, St. Louis.
Grimshaw, J. & R. Bayton (2009). New trees. Recent introductions to cultivation. – Kew Publishing, Royal Botanic Gardens, Kew, U.K., 976 p.
Mao, Z.-Z. (1989). Cathaya argyrophylla, an endemic tree of China, its resources, distribution and environment. Guihaia [Yanshan, Guilin, Guangxi Pr., China] 9 (1): 1–11.
Nimsch H. & J.-C. Liu (1991). Cathaya – Eine wenig bekannte Pinaceengattung aus China. – Der Palmengarten 55 (2): 47–53.
Page C. N. (1989). New and maintained genera in the conifer families Podocarpaceae and Pinaceae. – Notes Royal Bot. Gard. Edinb. 45 (2): 377–395.
Wang X.-Q., Y. Han & D.-Y. Hong (1998). A molecular systematic study of Cathaya, a relic genus of the Pinaceae in China. – Pl. Syst. Evol. 213: 165–172.
Wang X.-Q., D. C. Tank & T. Sang (2000). Phylogeny and divergence times in Pinaceae: Evidence from three genomes. – Mol. Biol. Evol. 17 (5): 773–781.
Ying L., J.-H. Ran, D.-M. Guo, Z.-Y. Yang & X.-Q. Wang (2014). Phylogeny and divergence times of gymnosperms inferred from single-copy nuclear genes. – PLoS ONE 9 (9): e107679, 1–15; doi: 10.1371/journal.pone.0107679.
Ying T.-S., M.-L. Chen & H.-C. Chang (2004). Atlas of the gymnosperms of China. – China Science and Technology Press, Beijing, 238 p.

From the three monotypic conifer genera of the Pinaceae family, Cathaya and Notho­tsuga are still less known, even with certain shortcomings in the science. The ar­ticle provides information on the history of discoveries, morphology, geographic distribution and basic ecological requirements of these genera from the relevant literature, and also authentic observations by the author, including photos from nature. The distribution range of both genera, together with the third monotypic genus, Pseudolarix, is shown in the attached map.