Edice přináší nové komentované vydání domnělých staročeských veršovaných památek z doby národního obrození. Rukopisy, které měly doložit slavnou a demokratickou národní minulosti, sahající až do raného středověku, a idealistickou vizi vyspělé staročeské kultury, byly po svém „objevení“ (1817 a 1818) nadšeně přijaty a inspirovaly i několik dalších generací českých umělců. Až na konci 19. století prokázali vědci, odmítající falešné vlastenecké iluze, jejich nepravost – skutečnými původci byli zřejmě Václav Hanka a Josef Linda. Obě díla jsou ve svazku uvedena v klasickém převodu Kamila Bednáře, v transkripci původního nálezu a v prvním novočeském překladu, který pořídil Václav Hanka. Komentář rekapituluje spory o RKZ a představuje je jako svérázná umělecká díla.
Previous
Next
O marxismu „revizionisticky“
PETR ŠÁMAL
Marxismus a jeho vliv na humanitní a společenské disciplíny stál v...
Modlení těžší nežli kamení
KATEŘINA SMYČKOVÁ
„Literatura bez autorů a generací“ — tak označil Antonín...
Spartakiády – odcizený rituál komunistického panství
INA PÍŠOVÁ
Sémiotická analýza spartakiády jako jednoho z...