Previous Next
O marxismu „revizionisticky“ PETR ŠÁMAL Marxismus a jeho vliv na humanitní a společenské disciplíny stál v...
Modlení těžší nežli kamení KATEŘINA SMYČKOVÁ „Literatura bez autorů a generací“ — tak označil Antonín...
Spartakiády – odcizený rituál komunistického panství INA PÍŠOVÁ Sémiotická analýza spartakiády jako jednoho z...

Soubor studií analyzujících funkce vyprávění v literatuře, historii, filozofii, výtvarném umění, filmu a komiksu. Hledá odpovědi na následující otázky: Komu patří voice-over, hlas filmového vypravěče, kterého nikdy nespatříme? Kdo obývá komiksový Marvelverse a jak nám k pochopení jeho povahy napomůže teorie fikčních světů? Je možné, aby bylo literární vyprávění použito jako důkazní materiál v soudním řízení? Jak se v postmoderním psaní uplatňuje tradiční žánr ekfráze? Proč stojí za to trvat na rozlišení mezi literárním a historiografickým narativem? Jak poznáme nespolehlivého vypravěče a proč si ho někteří spisovatelé tak oblíbili? Jakým způsobem přispívá vyprávění k utváření individuální i kolektivní identity?