Cílem projektu je posílit datové a metodologické zázemí pro empirický sociálněvědní výzkum s důrazem na mezinárodní komparaci na základě: 1) akvizice, odborného standardizovaného zpracování a archivace balíku dat ze socioekonomických výzkumů a jejich zpřístupnění pro účely dlouhodobého analytického využívání, 2) metodologického výzkumu v oblasti kvality, standardizace a harmonizace dat pro účely mezinárodního komparativního výzkumu. Projekt tak připraví empirický materiál z českých výzkumů pro zařazení do systémů výměny dat evropské výzkumné infrastruktury CESSDA, vytvoří předpoklady pro její větší využití při zapojení českého výzkumu do mezinárodní vědecké spolupráce a zlepší znalostní zázemí pro realizaci komparativních výzkumů. Zároveň tím připraví východiska pro zapojení ČR do projektu rozšíření infrastruktury CESSDA, která je součástí plánu budování evropských infrastruktur tzv. ESFRI Roadmap a v tomto rámci patří k prioritám ČR. Projekt tak významně přispěje k vytváření nezbytných podmínek pro rozvoj moderního empirického sociálního výzkumu v ČR. Sdílení dat a vytváření nových datových zdrojů na tomto základě je předpokladem efektivity empirického výzkumu a dostupnost mezinárodně srovnatelných dat je podmínkou pro orientaci na mezinárodní excelenci.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 11, zobrazeno 1 - 10)
Kniha pojednává o politologickém empirickém výzkumu, jenž využívá data z výběrových šetření. Určena je všem, kteří analyzují kvantitativní data o politických tématech v České republice, avšak užitečná je i jako zdroj informací pro analýzu dat z jiných zemí; rovněž může sloužit jako vodítko ke kvantitativnímu výzkumu v sociálních vědách obecně. Kniha je rozdělena do tří částí: teorie, data a analýza.
Studie se zabývá postoji k migrantům. Její autoři se zaměřují na postoje existující v české společnosti, ale využívají i data z mezinárodních šetření, aby mohli postoje respondentů z České republiky zařadit do širšího kontextu. Téma vztahů mezi „domácí populací“ a cizinci je v současnosti velice aktuální. Meziroční nárůst cizinecké populace je v ČR jeden z nejvyšších v Evropě.
Tato kapitola uvádí do problematiky imigrace a ukazuje, jaké jsou její aktuální trendy v ČR. Autorka stručně komentuje vývoj počtu imigrantů na území ČR od roku 1989, věkovou strukturu registrovaných cizinců a jejích uplatnění na českém trhu práce. Na závěr kapitoly je shrnutí výsledků dosavadních výzkumu zaměřených na postoje k cizincům a menšinám.
Kapitola se nejprve zaobírá metodami získávání a interpretace sociologických dat relevantních z hlediska měření postojů k cizincům. Za tímto účelem je podrobně rozebrán pojem postoj (jak jej definovat, jak jej měřit, jak výsledky měření interpretovat) a uvedeny jsou i pojmy předsudek, tolerance, rasismus a xenofobie. Na závěr kapitoly jsou popsány některé konkrétní výzkumné nástroje pro měření postojů.
Kapitola se zabývá postoji české veřejnosti k cizincům na pracovním trhu. Na základě proběhlých výzkumných šetření jsou postupně představovány názory veřejnosti na různé aspekty zaměstnávání cizinců v naší zemi. Jsou provedena i základní srovnání těchto postojů jejich vývoj, pokud to bylo z hlediska datových zdrojů možné.
Kapitola popisuje a interpretuje výsledky sociologických výzkumů provedených na území ČR po roce 1989 týkajících se postojů ke konkrétním národnostem a etnickým skupinám.
Článek se zabývá postoji respondentů k multikulturnímu soužití s cizinci a kulturnímu přizpůsobení se cizinců. Text je primárně zaměřen na situaci v ČR, je v něm však obsaženo i srovnání se situací v dalších evropských zemích.
Tato kapitola rozebírá to, jak česká populace problematizuje fenomén přistěhovalectví, jak vnímá přínosy a negativní dopady imigrace na jejich zemi a nakonec jak hodnotí sama sebe ve smyslu snášenlivostí vůči cizincům.
The aim of this article is to provide an overview of the problems associated with the fielding of questions of a socially sensitive nature typically dealing with crime, health, and sexual activity in nationally representative sample surveys.
Představuji českou verzi metody měřící egocentrickou sociální síť – Poziční generátor a relevantní měřítka sociálního kapitálu. Respondenti uvádí kontakt na 18 profesí rozdílného statusu. Validitu vybraných měřítek zhodnocuji v regresních modelech se sociodemografickými znaky, etnickou a vzdělanostní diverzitou egosítě a pomocí korelací s efekty vlastností sítě (příjem, profesní mobilita, důvěra, spokojenost se životem a tolerance k etnickým skupinám).
Facebook
Twitter